Termín kolaudace
Za týden, v úterý, je kolaudace domu. Měla by dopadnout.
Dnes jsme získali stavební povolení k čističce odpadních vod. A rovnou jsme ji zkolaudovali. Před tím jsme ji ale vyhrabali ze sněhu.
Dům
Tento víkend jsem fakt chtěl nafotit dům a ukázat vám fotky. Dokonce jsem vyrazil s foťákem a scenérie byla nádherná, svítili sluníčko, ale nějak jsem to nezvládl. Snad příští týden. Nebo se stavte se podívat.
Schody jsou skoro hotové (chybí jeden šroub). Zábradlí je skoro hotové (chybí jeden sloupek), kachličky jsou skoro hotové (chybí asi tři, přestaly se vyrábět), solár je skoro hotový (nepřevzal jsem ho – je pod špatným úhlem), elektřina je skoro hotová (chybí asi čtyři zásuvky), síť je skoro hotová (chybí docvakat ústřednu), zemní registr je skoro hotový (musé se obsypat jílem), kuchyně je skoro hotová (nepřišla dvířka), voda je skoro hotová… Je to jak u blbých, ale myslím, že brzo zkolaudujeme a přestěhujeme se.
Přes drobné nedodělky už to vypadá velmi finálně. Barevně to všechno spolu sedí a moc se nám to líbí. Asi to hned tak neprodáme.
Okolo domu je krásně, haldy sněhu, bílo. Však si Jana mákla, než odhrnula cestu.
Kolaudace
Vypadá to, že bychom mohli kolaudovat dům v lednu. Vše nebude úplně dotaženo, to už tak bývá, ale přes to je to milník.
Dnes se tam začaly objevovat dveře. Jejich vzorek – přírodní dýha, je celkem divočina.
Sedmý obkladač stále věrně obkládá.
O víně a o tom, jak pracuje naše fantazie když jde o jídlo a pití
Moc ten článek komentovat nebudu, je tam dost věcí, které jsem věděl nebo tušil, nicméně i nového tam pro mě bylo dost.
Už to vím – jsem introvert
Právě jsem si přečetl článek o tom, kdo je to introvert. A zdá se, že to na mě sedí. Tak už to vím.
Jak si stojíme s domem
Dům se stále dokončuje. Například jsou hotové parkety, což je průšvih, protože teď nám je nesmí žádný lama-dělník poškodit. Ale zase jsou megamrtě pěkné.
Obkladač je takový lenochod, ale snaží se a snad to někdy dodělá. Vždycky slíbí nějaký termín, ale už víme, že s jeho tempem to je nereálné. Navíc se musí ještě zkoordinovat s dalšími profesemi, které přes svátky jaksi nepracují.
Termín dokončení a stěhování vidím na leden, ale ono se zase něco vyštění. Už toho moc k dokončení nezbývá.
Svátky klidu
Vánoce ani silvestra neslavíme a tak jsou to opravdové svátky klidu. Já si navíc často nestihnu vybrat včas celou dovolenou a tak mě už před svátky vykopnou z práce a mám spousty volného času. Většinou zahájím nebo rozvinu nějaký projekt. Třeba Berkintosh vznikl na konci prosince – to jsem ho ještě, já blázen, programoval.
Letos volný čas investuji jednak do pasívního odpočinku, jednak do seberozvoje (posilovna, angličtina, všeobecný přehled). Také spřádám vizi, taktiku a strategii na cíle, kterých chci dosáhnout v práci – bude to další rok ve znamení razantních změn, jako ten letošní. Už se těším.
Kiva rulez
Anna, Oyunbold, Freddy, Rosemarie, Ibrahim, Bonita, Letecia a Rajaa jsou lidé, kterým jsem půjčil na rozšíření jejich podnikání a kteří už mi část peněz vrátili, přesně podle splátkového kalendáře. Mám z nich dobrý pocit. Navíc vrácené peníze vždy rovnou půjčím někomu dalšímu a zase se mi vylepší nálada.
Pak jsem půjčil dalším osmi lidem, kteří ještě neměli první splátku. I z toho je mi fajn.
A pak je tam jedna paní, co nesplácí. Při nejhorším mě to vyjde na 425 korun. Za to mi ta charita – ti ostatní, kterým jsem pomohl – stojí.
Kiva rulez.
Busta
V Bukovině v hospodě jsme před časem měli návštěvu – kamaráda K-Ráďu (nerad slyší své jméno Řádek s diakritikou), co rád bumbá absinth. Bohužel ho Standa neměl a tak jsem ho na příště objednal. Ale K-Ráďa u nás od té doby nebyl a tak mně zase bylo blbé, že absinth v hospodě neubývá. Takže si občas dám.
No pak je tady ta busta: www.krimidoma.cz a www.krimidoma.cz II. Rozhodně si nepamatuji, že bych s ní něco dělal. Ještě si vzpomínám, že pachatel po odchodu z hospody měl za to, že na něj útočí medvěd. …Pokračování článku…
Bukovina středověká
Soused, co ho znáte z tohoto blogu, dnes přišel neohlášen na náš pozemek a vyčerpal svůj septik. Ne do hovnocucu. Dokonce ani do kanálu jako obvykle (kanalizace je bez čističky). Prostě na ulici. Vypadá to u nás jako na Balkáně nebo ve středověku – na návsi smrdí močůvka, rozbitou cestu lemuje močůvka a všichni jsou happy, zalezlí doma a přikládají do kamen cvičky.
Po vesnici volně běhají malí i velcí psi, slepice, kočky… Máme tu obecního blázna, feťáky. Lid dělá vše svépomocí, lepí to jakkoliv. Mnozí mají domácí zvířectvo a jsou soběstační v zelenině a v ovoci. Jen lapkové okolo cest a hradby nám chybějí.
Aby bylo jasno – mě to nevadí. Naopak. Je dobré, když je scenérie práce a domova je úplně jiná. Člověk skvěle relaxuje, když to má z práce domů 11 kilometrů a při tom se přesune (dobře, ne úplně do středověku) o 150 let zpět v čase do dob, kdy byly hnoje i kadibudky na dvorku.
Pro Bukoviňáky: toto nadsázka, jasně že píšu o několika charakteristických týpcích. A až vítr odnese smrad a napadne trocha sněhu na močůvku a na rozmlácenou silnici, zase to tady bude vypadat jako v Evropě na sklonku roku 2009. Bukovina je fajn.