Fakt stavíme

Na včerejšek byla domluvena schůzka, kdy měli začít stavět a kdy jsme měli podepsat smlouvy. Chlapík z firmy si nějak popletl hodinu, takže z toho nic nebylo. A techniku tam neposlal, takže stejně šlo o výmluvu. Stavební dozor nám říkal, že to je normální, ať nezoufáme. Ale jeho do telefonu nešetřil. Dnes mu prý asi čtyřikrát volal, aby se ujistil, že přijde. Jana taky. Jako s nějakým mentošem. Na živo je to příjemný chlapík a vypadá, že ví, co dělá. Ale termíny a jednání mu asi dělají problémy.

Co je dobrá zpráva je, že jsme dnes podepsali smlouvu. Jsou tam termíny a penále a všechny ty věci okolo. Takže z toho necouvne. To bychom byli nahraní, těžko bychom dnes někoho sehnali. Díky podpisu smlouvy už ho nemusíme nahánět, teď jsou termíny na něm a my vlastně budeme “jen” platit. Ono to tak úplně není pravda, ale moc toho na nás nebude – jen papíry po úřadech.

S dozorem jsme také dnes podepsali smlouvu. Ale z ní prakticky nic nevyplývá. Jednak mu musíme věřit, a to věříme, a jednak je naší částí mozku (jeho formulace), kdy veškeré schvalování, kontroly a platby děláme nakonec my. On je hodně v roli koordinátora, kontrolora a poradce, zpovídá se nám. Můžeme ho kdykoliv vyměnit. Ale nechystáme se.

Dozor je hodně dominantní, což je pro jeho roli dobré. Přijde na stavbu a už to tam všechno skáče, jak on píská.