Další podivný rozhovor

Bavili jsme se se Satáskem. Je to lama. Prý pustil psa k sobě a někudy, neví kudy, mu utekl. Tak pod některá místa pod plot dal kusy bince, většinou kovové věci, a přesto mu pes utekl. Teď už fakt neví, kudy mu mohl utéct. V místě základů je díra, kterou by se protáhlo i vzrostlé prase, asi si ho nevšiml. Nicméně začal ty jeho tirády, že dokud se to nevyřeší, musí pes zůstat u nás. My jsme chtěli termín, ale už víme, že ty on nedává. Určili jsme neděli, že se sejdeme a uvidíme co dál. Jednou nás požádal, jestli nemáme pušku, že bychom Dana zastřelili, když je to stejně zparchantělý pes. Pušku jsme neměli. Asi jen vydíral.

Taky jsme mu řekli, že podle zákona musí zajistit, aby voda z jeho střechy netekla na naše. To ho pobavilo, voda prý teče vždycky dolů. Nějak jsme se nemohli pořád dohodnout, jak to zařídit. Pak jsme to pochopili. Nevšiml si, že už není taková doba, aby se voda prostě pouštěla na pozemek, že existují kanály. Asi to ani nikdy nepochopí. Červenáček poznamenal co jsem nevěděl, že je třeba žádat o povolení o vsakování povrchové vody, což on zjevně neudělal. Ani by to nedostal, když je u nás jíl a kanalizace.

Ještě požadoval zářivky, ty mu nedám, chtěl by ještě kliky nebo něco dalšího.