Plané rostliny v kuchyni
Nějak jsem se stal rozmazlencem, nic už mi nechutnalo tak jako dřív. Chtělo to nějaký impulz. Ten přišel s knihou Plané rostliny v kuchyni. To je zvláštní, co všechno se dá na louce natrhat a po vhodné úpravě jíst. Asi zde časem budou zejména dva druhy zpráv – naše nové úlovky a recepty.
Bezinkový květ
Ve středu jsme vyrazili na škubovýlet. Jana byla ráda, že mě vytáhne ven, mě se v tom pěkném počasí dost chtělo být venku. Hledali jsme sedmikrásky a květ bezu. Sedmikrásky rostou ve velkém ve stříhaných parcích, ale trhat byliny ve stotisícovém městě mi přijde trochu jako kravina. Za městem je zase vysoká tráva a tam je sedmikrásek málo. Takže jsme nic nenašli.
Bezu je všude mraky. Natrhal jsem ho dost, ale hodně jsem toho musel venku nechat.
Recept – Bezinkový čaj
Dva až čtyři větší květy bezu zalejte litrem až dvěma vody. Nechte hodinu chládnout, pak dejte do termosky hodně ledu a zalejte to nálevem. Tento chlazený nápoj v létě osvěží mysl i tělo. Vařím ho jak v práci, tak doma, nosím ho na výlety. Za chvíli bude kvést lípa, to bude taky fajn.
Dnešní sběr
Dnes jsme zase vyrazili na byliny. Jana si zaběhala, já jsem získal kopřivy, jitrocel větší, pelyněk a pěknou zásobičku šťovíku. Pelyněk asi vyhodím, neměl jsem s sebou literaturu a tak jsem nevěděl, že ho mám trhat, až se květy rozvinou. Neva, roste ho tam dost a trhá se hodně rychle. Ještě jsem měl zálusk na kokošku pastuší tobolku, ale nevěděl jsem, co se sbírá a kdy. Už to vím – teď, celá.
Večer jsme měli kopřivový špenát. Byl by býval fajn, ale udělal jsem moc zásmažky a tak to bylo málo kopřivové. Recept je stejný jako u špenátu.
Stavební spoření
Nakonec to uděláme tak, že si vezmeme stavebko na pozemek a hypotéku na dům. Náhodou nám v Modré Pyramidě nabídli mimořádné pěkné podmínky. Mám tam pro ně nevýhodnou smlouvu.
Ale ta baba, co nám říkala, jaké jsou podmínky, byla úplně hloupá. Nechápu, proč ji neposlali na základní školení v komunikačních dovednostech, v ovládání počítače (na takové špeky, jako je délka spoření, pokud budeme chtít platit určitou částku) a alespoň základní kurz matematiky (pětka až devítka na základce). Ve finále nás prosila, ať jí určitě dáme vědět jak jsme se rozhodli, ať na nás zbytečně nečeká. Příště budeme chtít někoho jiného.
Kupujeme pozemek, doplněno
Jakože už. Vyřídit papíry a je to. Vyběhá nám je realitka, co jsme jim dali rezervační poplatek za tu půdu. Zatím s nimi máme fakt dobré zkušenosti. Profíci. www.bydlite.cz
No, ta hypoteční panička nemá ve zvyku volat, když jsme se na tom domluvili. Tak jí volám já a zbystřil jsem. Jestli je pravda, že ve středu nabourala do bavoráku, tak byla možná právem vyšinutá.
Pandora, doplnění
Ještě jsem o tom začal uvažovat v širších souvislostech. Jediný důvod pro takové podivnosti, jako je omezení vysílání internetového rádia, je pruzení nahrávacích společností. Už mě s tím pěkně serou. A asi mě nasrali tak, že přestanu hrát na legálnost poslouchání hudby.
Dodnes jsem měl své počítače čisté, nebyla tam ani nelegální ani hudba, ani software. Neplatilo to v každém okamžiku, ale vždy jsem jakékoliv nelegality vnímal jako špatnou věc a snažil jsem se to vyřešit. Třeba když jsem nastoupil do školy, potřeboval jsem grafický software asi za 60 000 korun. Abych se ho naučil. Samozřejmě že jsem ty prachy nedal. Dnes ho většinu používám a mám ho legálně.
Hudbu jsem žádnou staženou neměl, poslouchal jsem rádia. Filmy nesleduju.
Nahrávací společnosti a jejich dlouhé smradlavé prsty mě nakrkli hned několikrát. Vždy jsem si říkal, že jsou to parchanti, ale nějak jsem to rozdýchal.
Asi první vážnější prasárna, kterou jsem zaznamenal, bylo rozdělení DVD na regiony. Zhruba řečeno, nemůžu si koupit film na DVD jinde než v Evropě, jinak ho legálně nepřehraju. Buď budu mít dva přehrávače nebo si přehrávač kreknu a nebo mám smůlu. A když DVD vytvářím a chci ho dát lidem v Asii, musím ho udělat v jiné verzi než pro Evropana.
V iTunes taky nemůžu hudbu nakupovat. Důvod? Applu se nevyplatí řešit autorská práva pro země s deseti miliony lidí a tak tady neprodává. A když už si nějakou hudbu koupíte, nemůžete ji nahrát kam se vám líbí, je tam spousta restrikcí. To s kradenou hudbou není.
Asi před týdnem jsem si koupil pevný disk. Kromě ceny, daně a recyklačního poplatku (proč do prdele platím daně, když si musím recyklaci platit zvlášť?) tam byl i autorský poplatek. Zdůrazňuju, že disk byl prázdný, musí se na něj něco nahrát, aby byl k něčemu užitečný. Typická presumpce viny. A tak, pokud se k lupu rozhodnu, předpokládám, že autoři dostanou z mé kradené hudby své peníze, výrobci a prodejci médií nedostanou nic – disk na to mám a hudbu si stáhnu taky sám.
Nedávno jsem objevil Pandoru. Moc se mi líbilo ji poslouchat, naprosto mi vyhovovala, ale ti kelemeni nahrávací společnosti mi ji zatrhli. Asi to byla poslední kapka.
Ještě dovětek k softwaru. Dřív byl fakt problém něco koupit, chtěli platit převodem a pak to na těch disketách posílali přes moře. Trvalo to a člověk musel do banky. A na celnici. A taky dolar stál 40 korun a moje studentská kupní síla byla malá. Dnes, když se pro nějaký software rozhodnu, dostanu ho prakticky okamžitě, přímo z počítače. A když si ho nainstaluju, nijak mě to neprudí a prostě ho používám (Adobe Creative Suite 2 prudí, ale snaží se to eliminovat. Prudí, ale docela je chápu, takže to skousnu). To jsou pro mě důvody, proč software kupuju a budu v tom pokračovat. Rád dám peníze někomu, kdo pro mě udělal něco, co mi přinese užitek. Nejsem přece zloděj.
Už vím, co je pro mě klíčový rozdíl v mém chápání nákupu hudby a softwaru. Nahrávací společnosti jsou mí protivníci, kteří mi vyhlásili válku. Naopak výrobci softwaru jsou mí spojenci v tom, co dělám.
Plané rostliny – deník
V sekci Deníky je nový, výše jmenovaný deník.
Vtípek
Pandora
Oblíbil jsem si rádio Pandora. Funguje jako internetové rádio, ale můžete říct co se vám líbí a co ne. Řeknete třeba, že se vám líbí tato skupina nebo skladba a oni hrají něco podobného od různých autorů. A když se vám něco nelíbí, kliknete a oni začnou hrát jinou skladbu. Moc dobře se mi to poslouchalo. Akorát že nějaká tupá hlava vymyslela, že když to vysílají v US, tak to přece nejde poslouchat tady. A tak rádio dostalo příkaz zajistit, aby to neopustilo US. Jasně, můžou si zajistit vysílací práva v každé pidizemičce, ale do toho asi nepůjdou. Ale myšlenka je to dobrá, tak se možná časem ujme všude.
Co naplat, vrátil jsem se k normálním internetovým rádiům. Ale za chvilku mě už to nebavilo.
Začal jsem si tedy pouštět jednotlivé skladby přes YouTube. Je to super, nevalí vám někdo do hlavy co se mu chce, ale po každé písni je třeba vybrat a pustit další. Většinou si tam zadám nějakou kapelu a pak náhodně pouštím jednotlivé písně. A je to s videem, takže někdy je na co koukat. Jindy to ruší. Je to suprdupr.