Tento deník je taky na RSS
Co dodat? Že konečně. Najdete ho zde.
Moc jsem chtěl udělat co nejdřív agregační stránku, to je takovou, aby mohli naši RSSisti mít odkaz na celý Berkintosh. Určitě to udělám, ale teď mám jednu moc pěknou prácičku, která je z kategorie, že bych byl blázen, kdybych ji odmítl. A jak to tak bývá, spěchá to. Proto má Berkintosh nižší prioritu. Do měsíce bych mohl mít volněji a tak se do Berkintoshe (snad) opřu.
Grafický styl dokumentace
Potřebujeme do práce udělat grafický styl dokumentace a dalších dokumentů. Úkol je to maximálně komplexní a rozsáhlý a už si na něm vylámalo zuby jedno vypečené studio. Ale to neuspělo hlavně proto, že jsou v něm lidé orientovaní na jiné oblasti.
No a teď to dělám já. Je to výzva, tvořit reálný styl pro skutečné nasazení. Navíc design bude schvalovat Jana, tak to bude trojnásobně těžké. Vždycky se líp pracuje pro cizí.
V zaměstnání nemám vůbec prostor na tom dělat, takže to vedeme jako zakázku v mém volném čase. Myslím, že na to praskne dost víkendů do konce roku. To nevadí, stejně je venku hnusně a tma. Aspoň se zabavím.
Grafika mě pořád uchvacuje.
RSS by mělo fungovat II
Nikdo si už na nefunkčnost RSS nestěžoval, tak je to asi všude v pořádku. Dodělal jsem RSS i na můj hlavní deník.
Omán
Vyštrachal jsem stránky o našem cestování po Ománu a zprovoznil jsem je na Berkintoshi. Jsou tam špatné linky ve fotkách, ale asi to nebudu opravovat. Když tak napište Janě, dělala je ona.
RSS by mělo fungovat
Tak jsem nakonec problém našel a odstranil. RSS na tento blok najdete tady. Časem by se to mohlo rozrůst na ostatní stránky.
Nákup nádoby na vodu
V neděli jsme v obchoďáku chtěli pořídit nádobu, abychom si mohli do Bukoviny vozit vodu na mytí rukou. Zeptal jsem se prodavače, zda mají barely. Měli je, ale to byly velké nádoby, větší než jsme si představovali. Tak Jana vymyslela, že se máme ptát na kanystry. Ty taky měli. Černé, na benzín. Tak jsme se ptali na takové ty bílé nádoby na vodu. I ty měli, buď velké nebo pro prťata. Vzdali jsme to a vybrali si ten velký, však ho můžeme plnit do poloviny. U pokladny měli takové pěkné nádoby s destilovanou vodou a s vodou do ostřikovačů, tak jsme velkou nádobu nechali být a koupili jsme vodu do ostřikovačů a s tím, že ji přelijeme a kanystr použijeme na vodu do Bukoviny. Akorát, že jsme ho ve finále zapomněli v Libranticích, je tam dosud.
Odvoz bordelu – neděle
V neděli jsme měli dva úkoly: vyhrabat co nejvíc skla a vršků od piva a hlavně odvézt zbylé hromady bince. Sběrna měla od tří do šesti, tak jsme si trošičku přispali. Na pozemek jsme dojeli asi o půl druhé, před tím jsme se zastavili v Hornbachu, kde jsme koupili a okoukli různé věci. Koupili jsme dvě bedýnky, nádobu na vodu a hlavně hrábě na binec.
V Bukovině Jana začala hrabat sklo a já jsem plnil vozík. Někdy o půl třetí jsme vyrazili a cestou jsme nabrali Můru. Ona má totiž v trvalé bydliště v Hradci a tak neplatí za odpad. Když jsme přijeli ke sběrně, viděli jsme dlouhou frontu. Jana ji předjela a tak jsme byli celkem rychle odbaveni (ke vjezdu do dvora vedly dvě cesty, jedna byla plná aut a na té druhé jsme byli první). Bordel jsme vyházeli do jednoho kontejneru, ukázalo se, že se tady nic neseparuje, kromě pneumatik a celých spotřebičů. Třídili jsme to zbytečně. Jaký to byl humus nebudu popisovat. Podobnými týpky se to tam jen hemžilo, každý plné ruce bince.
Druhé a třetí kolečko jsem absolvoval sám, jak nám Můra pomáhala s vykládáním vozíku, tak bychom tam byli tři lidé zbyteční a Jana zatím v Bukovině hrabala. Při druhém vozíku už fronta zmizela, vjeli jsme přímo. Třetí vozík jsme přivezli asi deset minut před šestou a nakonec jsme tam byli poslední. Odvezli jsme všechno, co jsme chtěli, takže sukces. Tedy ne, že bychom už neměli co vyvézt, ale to ještě budeme muset vyrobit – nahrabat a nakutat.
Cestou zpět do Bukoviny jsem koupil žebřík. Lehký, hliníkový, jednoduchý, dlouhý. Moc prima věc, pokud se před tím plahočíte s těžkou obludou z latí. Bez vozíku nevím, jak bychom ho dovezli. I z vozíku trčel kus dozadu (jeden týpek si ho na červené nevšiml a zastavil až za vozíkem, žebř pak měl asi dvacet centimetrů od skla).
Víkend byl super úspěšný, odvezli jsme několik tun bince z pozemku a střepy jsou pohrabané. Jsme spokojeni.
RSS II
Tak to rss někomu nefunguje. Vlastně skoro nikomu. Opravím to. Někdy brzy. Je tam problém s kódováním a s některými znaky.
Odvoz bordelu – sobota
Tento víkend jsme zasvětili vyvážení bordelu. Zorganizoval nám to Venoušek. Zajistil nám traktor s vlečkou (tary tomu říkají štráfek nebo štráfka), vozík za auto a auto s koulí. A Jardu s Honzou. Všichni přijeli, Jarda zacouval s vlečkou k betonům, co jsme tak tam nasbíjeli a všichni jsme je tam začali růčo házet. Z rozbořených základů jsme vyházeli kýblem vodu, moc jí nebylo, a i betony odtud jsme dali na vlečku. Když jsme byli skoro hotovi, někoho napadlo, říct sousedovi Černému, co má autodopravu, jestli by nám nepomohl bagrem. Mysleli jsme si i na ostatní hromady, co nás ještě čekaly. Soused na chvíli mohl a tak nám bagrem nabral zbytek betonů a kus škváry. Už bychom to zvládli, ale i tak to pomohlo.
Vyrazil jsem s Jardou do střediskového Černilova, kde beton berou. Drtí ho a recyklují do dalších staveb. Platí se jen stovka za tunu, to je fér cena. Cesta byla dýchavičná. Traktor v letech táhl seč mohl, z kopečka usilovně brzdil a pomalu nás dovezl na místo. On by asi i nový stroj měl co dělat, bylo toho skoro sedm tun. Pro ty, co si to nedovedou představit, tak je to prostě plná vlečka betonu. Beton je těžký.
Ve sběrné místě je naprostá retro kancelář ze sedmdesátých let. Tlustý chlap, a starší ženská v šatovce. Kouří a pijí kafe, nábytek je autentický, stojí tam další chlap a vykecává se… neumím to popsat. Vezměte patník a jeďte se tam podívat.
Cestou zpátky jsme se stavili ve sběrném dvoře v Černilově, abychom se poptali, co tam berou. Berou bio odpad a prakticky nic jiného, co by nám pomohlo. A měli jen dopoledne, takže za chvíli zavírali.
V Bukovině zatím vytřídili odpad na různé druhy bordelu a naplnili jeden vozík. A zbourali boudu. Protože bio odpad budou brát až ve čtvrtek, dohodli jsme se, že vlečku jím naplníme a Jarda ji tam ve čtvrtek zaveze. Venouška a Honzu jsme propustili a Jarda nám, než vlečku naplníme, slíbil prořezat jasan. Jana je vezla do Librantic, já jsem plnil vlečku senem, shnilou trávou a větvemi.
Mezitím mě napadlo udělat ohýnek, aby se spálily papírové krabice. Vítr šel od vesnice. K papíru jsem přidal kus dřeva, plného hřebíků, pak další a pak už to jelo. Nakonec jsme tam s Jardou nosili celé plotové pole, vždy po dvou. Dost metrů měl ten oheň.
Jarda vylezl na jasan, po laně jsme mu poslali motorovku. Za chvíli chtěl asistenci, tak tam Jana vylezla a spolu konali. Raději jsem se moc nedíval. Jarda je instruktor řezání motorovou pilou a tak zná všechny předpisy. Vyjmenovával nám, co všechno porušuje. Jsme rádi, že se nikomu nic nestalo a jsme rádi, že je strom prořezaný. Jarda to s motorovkou umí.
Na vlečce skončil i králičí hnůj. Vypadal jako normální hnůj, ale byly v něm víčka od piva, koberec, sklo a další dobroty, co ho dělaly chutnějším.
Jana odvezla vozík bince do sběrného dvora. Týpek z ní byl trochu mimo. Prý tam mají systém, že ti, co mají platit (podle občanky nehradečáci), věci vyskládají na váhu a po zvážení to přenesou do kontejneru. Pracovníkovi samotnému to přišlo tak divné, že sám navrhl, že váhu odhadne na 150 kilo a bude. Janu ta ušetřená operace taky potěšila a tak si plácli. Dnes jsme jezdili s Můrou, tak to bylo zadáčo, ještě nám pomohla.
Večer se setmělo. S Janou jsme si dali na studnu karimatky, leželi jsme, pozorovali jsme oheň a uhlíky a pojídali jsme zelí s křenem. Bylo to moc pěkné.
Ráno, když jsme přijeli, pobíhal na Soudáskově pozemku Dan. Za chvíli tam už nebyl. Zjistili jsme, že ho Soudásek přivázal na špagát u jejich vchodu. Někdy k večeru jsme zjistili, že Dan zídku přeskočil a že je na ulici na asi půlmetrovém vodítku. Moc prostoru neměl. Bylo nám ho velmi líto, hodně kňučel. Pochopitelně. Chvíli jsme se snažili potěšit, ale jen jsme ho rozpumrlíkovávali a tak jsme ho raději nechali být. Po nějaké době k nám přiběhl. Asi se prokousal. Je to koumák. Večer, už za tmy, Soudásek s družkou přišli a bylo slyšet, jak říká, že měl Dan štěstí, že se neuškrtil. Dneska už ho nepřivázal.
Dnes jsme za dramatických okolností odvezli spoustu dalšího bince, koupili jsme zajímavé nové vybavení a Jana vyhrabala pozemek, ale o tom až snad někdy jindy.
RSS
Uff, tak už jsem to dodělal. Naučil jsem se PHP tak, abych v něm mohl něco psát a “naprogramoval” jsem, aby Berkintosh uměl RSS.
Kdo nevíte co to je, tak je to taková celkem degradace webu, něco jako nahrazení dopisů esemeskami. Ale pokrok nezastavíš a tak mě o to žádalo celkem dost lidí.
Je to tady v testovacím režimu. Zkoušejte to, a kdyby byly problémy, DEJTE vědět. Zatím jsem to dal jen do této stránky, až to proklepnete, rozleze se to jako rakovina po celém Berkintoshi.
Vlastně nevím, jak se na to dostanou lidé mimo Safari, proto raději uvádím link.