Nedělní stěhování
Díky vám, co nám přijdete pomoct a na gulášek. Vy ostatní si to ještě můžete na poslední chvíli rozmyslet. Bude nás asi deset, takže by to mělo jít hravě.
Kurz asertivity
Byl jsem na kurzu asertivity. Zajímavé. Dalo mi to hodně. Například jsem si ujasnil, že Satanská bible je vlastně učebnicí asertivity.
Z jakéhosi testu mu vyšlo, že mám silné dospělé ego (to jsme měli všichni, je to v IT normální) a slabší ta ostatní. Nemám problém, ale možná bych se měl starat o rozvoj ostatních mých eg. Tak se asi stanu emo.
Fakt stavíme
Na včerejšek byla domluvena schůzka, kdy měli začít stavět a kdy jsme měli podepsat smlouvy. Chlapík z firmy si nějak popletl hodinu, takže z toho nic nebylo. A techniku tam neposlal, takže stejně šlo o výmluvu. Stavební dozor nám říkal, že to je normální, ať nezoufáme. Ale jeho do telefonu nešetřil. Dnes mu prý asi čtyřikrát volal, aby se ujistil, že přijde. Jana taky. Jako s nějakým mentošem. Na živo je to příjemný chlapík a vypadá, že ví, co dělá. Ale termíny a jednání mu asi dělají problémy.
Co je dobrá zpráva je, že jsme dnes podepsali smlouvu. Jsou tam termíny a penále a všechny ty věci okolo. Takže z toho necouvne. To bychom byli nahraní, těžko bychom dnes někoho sehnali. Díky podpisu smlouvy už ho nemusíme nahánět, teď jsou termíny na něm a my vlastně budeme “jen” platit. Ono to tak úplně není pravda, ale moc toho na nás nebude – jen papíry po úřadech.
S dozorem jsme také dnes podepsali smlouvu. Ale z ní prakticky nic nevyplývá. Jednak mu musíme věřit, a to věříme, a jednak je naší částí mozku (jeho formulace), kdy veškeré schvalování, kontroly a platby děláme nakonec my. On je hodně v roli koordinátora, kontrolora a poradce, zpovídá se nám. Můžeme ho kdykoliv vyměnit. Ale nechystáme se.
Dozor je hodně dominantní, což je pro jeho roli dobré. Přijde na stavbu a už to tam všechno skáče, jak on píská.
Navigace pod články konečně funguje
Pokud jste si otevřeli článek v novém okně, měli jste pod ním navigaci, podivně vykopírovanou z navigace celého blogu. Už je to opraveno a je tam jen šipka na předcházející a následující článek. Ještě tam dodělám skok zpět do seznamu článků. Někdy.
Úrok po dvou letech
Q: Ahoj Berko, jaký budete mít úrok po dvou letech?
A: Ahoj XXX,
po dvou letech končí fixace úroku, takže to nikdo neví. Říká se, že už to moc neporoste. Naopak banky budou ještě víc bojovat o zákazníky, a my budeme mít možnost to refinancovat, tedy jít do té nejvýhodnější. Některé banky mají na krátké fixy dotované a po tom roce nebo dvou napaří úrok vysoký. To prý RB nedělá. A i kdyby, počítáme, že po dvou letech budeme vybírat na tvrdo od nuly. To už bude postaveno.
Máme bonitu i půjčenou částku takovou, že po nás banky touží a jistě nějaké zajímavé podmínky vyštrachají.
Tak to vidím já.
Stav udírny
Dnes jsem rozebral a vyčistil udírnu. Zatopil jsem v ní.
Je to moc dobrá udírna, se spoustou vychytávek. Třeba má dva komíny. Jeden na kouř z udírny a druhý na kouř z prostoru před udírnou. Taky teploměry má dva. Jeden na dvířkách a druhý, dálkový, do vedlejší místnosti. Vyrobena je festovně. Je to trochu jako z jiného světa, ale když si člověk všimne data v podlaze – 1989, tak mu to začne dávat smysl. To byly doby, kdy Stoklas ještě nepil a prý byl šikovný. Taky mu bylo o dost méně.
Takže: nestát, nelelkovat, dělat. Anče, Kubo, hajnej – plnit udírnu… V neděli ji vyzkouším.
Úrok a RPSN
Asi vás bude zajímat náš úrok. Dali jsme si dvouletý fix, to by měl dům stát a my budeme tušit, jak to máme s penězi. Pak se rozhodneme, jestli zůstat nebo jít do jiné banky. V Raiffeisen má hypotéka stejný úrok pro fixy od 1 do 7 let, takže i tady by byl stejný.
Výši úroku ovlivnilo, že máme příjem přes x0 000 a to, že si půjčujeme jen 90 % peněz (jinde je hranice 85 %, na tu nemáme). Neproběhlo žádné porovnání s úrokem jiné banky, jak to dělají v KB. Nemusíme mít životní pojištění.
Úrok máme 5,29, RPSN 5,48. To je, myslím, slušné. Ale úrok není to, co by banku vybralo. O tom píšu níže.
Podepsali jsme hypotéku
Vřele doporučuji se snažit vyřídit hypotéku na stavění nejdřív u mBank a až pak zajít do Raiffeisen. Přesně, jak chlapík slíbil, v polovině týdne, byla smlouva připravena k podpisu. Zaslal nám ji mailem a protože jsem den nereagoval (tento týden byl v práci fakt mazec), zavolal, abychom si domluvili schůzku. Smlouvu jsme si doma pročetli, poznačili jsme si body k projednání a v pátek šup na schůzku.
Na chlapíkovi bylo (jako i minule) vidět, že hypotékám rozumí, baví ho práce a umí jednat s lidmi. Rozhodně to nebyl úředník, co prostě vyřizuje svou pětistou smlouvu.
Smlouvu jsme prošli, ke každému bodu nám dal vysvětlení, na naše dotazy odpověděl kompetentně a naším jazykem, takže máme dojem, že každému bodu smlouvy rozumíme. Pak nám dal step-by-step manuál, jak vyřídit zástavu a všechny potřebné podklady a přílohy.
Asi jsem o tom psal asi před rokem: velmi, ale velmi mě zklamali nezávislí hypoteční poradci. Amatéři na úrovni pouličních obchodníků. Tady to bylo něco jiného. V RB nabízí chlapík (v Komerční bance slečinka) jeden produkt, dobře ho zná, je proškolený, ví o všech novinkách a s provizí (asi) moc nehne, takže je v klidu a asi má lepší páky na přizpůsobení se zákazníkovi. Nezávislí poradci vás budou tlačit do banky s největším vejvarem a produkty nebudou znát. To je naše zkušenost.
Nulový bod
Máme tady jeden těžký bod k rozhodnutí. Do pondělí. Jej jím výška podlahy domu. Dům je v mírném svahu. Když ho dáme nízko, tak bude nízko a potečou do něj přívalové deště (to se dá lehce vyřešit). Navíc budeme mít z okna výhled do řezu horniny. Když dům posadíme výše, bude jeho podlaha asi o metr nad podlahou garáže a bude to chtít schody. Také se dá upravit terén, aby to okolo bylo rovnější. Uvidíme.
Každopádně je dobré, že na rozhodnutí je takhle málo času. Stejně na tom není moc co špekulovat, jsou asi tři varianty a z těch se musí vybrat.
Tuto otázku nám dal stavební dozor. Podíval se do plánů a na pozemek a hned uviděl problém. Tak nám o něm řekl a nechal to na nás. Původní plán mu přijde divný a tak chce, abychom o problému věděli předem. Rozhodnutí je na nás, projektantka zvolila jednu z variant a nás tím neobtěžovala. Takových rozhodnutí ale musela udělat spousty, takže se jí nedivím. (Možná se mezi řečí ptala, ať jí nekřivdím. Nepamatuji si na to.)
Bombastická fotka, ne moje
