Segedín
Včera jsem konečně dovybral a doupravil fotky segedínu a poslal jsem je do redakce. Těším se na jejich reakci, některé jsou celkem povedené, jiné bych na fleku přefotil. Tak je to vždycky, nedá se ale dělat jedna fotka rok. Musím získat rutinu, na segedínu jsem získal hodně zkušeností. Focení je žrout času, ale taky prima zábava, když ho člověk má.
Bagr
V neděli skutečně přijel bagr a tak firma zasypala ty hrozné díry, které pod budoucím barákem udělali kvůli odpadům a podobně. Ale hlavě se na stavbě zase začalo něco dít. Už se těším, až za pár dní udělají desku a pak se vrhnou na stěny.
Deska
Základová deska dosud není. Čekají na bagr nebo na co. Ten prý v neděli přijede. Základová deska měla být hotová do konce května, takže běží zpozdné. Jestli bude zpoždění pár dní, tak ho možná odpustíme, jinak ho asi budeme chtít.
Se stavební firmou je těžké pořízení, prý je to ale normální. Slibují a sliby neplní. Trochu to chápu, těžko se jim odhaduje přesně, kolik co zabere času a sil. Také jsou závislí na počasí a na jiných subjektech. Takže si pomalu začínáme zvykat na to, že když někdo řekne, že zítra ráno nám dá papír, tak to znamená do konce měsíce. V naší branži by si to nikdo nedovolil, ve stavebnictví je to standard. Vlastně jde o kulturní rozdíly, které je zajímavé pozorovat.
Naštěstí je stavební dozor jako my, takže stavba nebude takové to ad-hoc řešení. A naštěstí si u stavební firmy stěžujeme na komunikaci, ale samotnému stavění, zdá se, rozumí.
Tento blog není mrtvý
Jen šíleně nestíhám. Telegraficky: byl jsem na srazu průmyslovky po dvaceti letech, základová deska stále není hotová, ale trochu na tom pracují. Dnes jedu na pár dní do Německa. V sobotu se sejdu s diplomantem. Focení segedínu proběhlo, něco budu muset přefotit ale něco se povedlo.