Literární večer – loupání ořechů
Naši předkové věděli, že když je nějaká činnost zdlouhavá, nudná, ale jednoduchá, je dobré sezvat hodně lidí, nechat je tu činnost dělat v kolektivu a postarat se o zábavu. Takto si představuji třeba draní peří, které se stalo společenskou událostí, kdy se toho spousty navyprávělo a udělala se i nějaká práce.
Loupal jsem ořechy. Máme jich ještě hromadu a moc to neubývalo. Práce je to jednoduchá, ale nudil jsem se. A tak mě napadlo uskutečnit jiný projekt, na který se už taky nějakou dobu chystám – společné čtení. Funguje to tak, že každý přinese něco krátkého a pak si to vzájemně přečteme. Čtení by mělo být pravidelné, asi jednou měsíčně. Pokud si myslíte, že nemáte co nabídnout, přijďte i tak – není to podmínka.
Akce začne tuto středu večer po sedmé hodině u nás v Bukovině. Zájemce bez auta, řidičáku, kola a pijáky můžu přivézt a odvézt Mulcem (automobil). Na kole je to k nám pěkná cesta. Prosím, dejte mi vědět, že přijdete.
BMW Gina
Auta mi nic neříkají, ani jejich řízení, ani jejich pozorování. Přijdou mi stejná. Asi to bude tím, že se k těm mistrovském kouskům nedostanu a to co jezdí po silnicích je konfekce. Teď mě ale jedno zaujalo. BMW Gina je moc pěkné auto. Asi je silně nepraktické, ale moc se mi líbí. Najděte si zejména videa.]]>
Kuba, Fidel, Che
Čtu zajímavou knihu, jmenuje se Fidel a jsou to velmi dlouhé rozhovory s Fidelem. Zjistil jsem, že je to obdivuhodný člověk a že jejich revoluce má moje sympatie. To, co říká má hlavu a patu. Jejich politika je kompaktní, velmi levicová a jde z toho dojem, že se ideálům z počátku revoluce nezpronevěřili. To je asi hlavní důvod, proč navzdory všem nepříznivým vlivům přežili dodnes, na rozdíl třeba od Sovětského svazu nebo NDR. Doporučuji k přečtení. Je tam zmíněn i Che Guevara, o tom jsem taky dosud nic netušil. Podnikavý chlapík, sympaťák.
Zahradní slavnost
Včera jsme s Janou pořádali zahradní slavnost. Napekli jsme svatební koláčky, oba jsme se oblékli do bíla a vítali jsme hosty. Aby to bylo stylové, dostali hosté na uvítanou něco ze zahrádky – udělal jsem delikátní Escados á la Bourguingnonne. Trochu jsem tam dal víc česneku, takže o nebylo úplně přesně to, na čem jsem si pochutnával ve Francii, ale bylo to výborné. Překvapilo mě, kolik lidí si šneka dalo. Vaření šneků jsem si užíval, už dlouho jsem nedělal něco tak neznámého s nejistým výsledkem. Ještě popracuji na malých šnecích po italsku nebo řecku (těstoviny, rizoto), tam se mi zatím nedaří.
Také jsme vyudili sýr, zase byl delikátní. A Jana zopakovala některé své mistrovské kousky sladké a sýrové kuchyně. Monika přinesla bájný čokoládový dort s čokoládou. Delikatesní záležitost. Monika se snaží udělat co nejčokoládovější jídlo, tak jsme vymysleli, že by mohla čokoládu destilovat. Asi to zkusím.
Ale abych pořád nepsal o jídle. Byl zajímavý prvek servírovat na uvítanou svatební koláčky, být v bílém a odmítat to jakkoliv komentovat. Vlastně jsme nikomu předem neřekli, proč jsme se sešli.
Společnost to byla dobrá, taková různorodá. Je to příjemné, dělat takovéto akce.
Výměna oken
Dnes nám začali vyměňovat okna. Je to spousta prachu, ale jinak je to celkem v pohodě. Měli by to dodělat zítra nebo pozítří. Chlapíci jsou schopní a sehraní, ale jsou to dělníci, tak se mi s nimi špatně mluví. Oni předpokládají, že vím, co a jak dělají, já zase čekám, že mi dají kompletní vysvětlení a harmonogram. K práci mě ale nepotřebují, tak to dobře dopadne. Jen jsme museli zakrýt věci, kvůli prachu.
Pokroky na stavbě
Nejsou. Hledáme jinou firmu, která bude pokračovat. Už se na to jedna byla podívat, stavební dozor s ni má dobré zkušenosti. Snad to vezmou.
A po šedesáté na přání: Segedín *
Včera jsem dokončil třetí sérii fotek segedínu. Tentokrát měli v redakci jen nějaké technické výhrady, aby se jim obrázky dobře umísťovaly do časopisu. Snad to vyjde. Poprvé jsem se mohl segedínu ujíst, stěží mi něco zbylo na focení. Tentokrát už to bylo víc v klidu.
Hodně se v těchto dnech učím postprodukci, tedy úpravy fotek po focení. Ono to stále není nafocené ideálně a tak se tomu pak trochu pomůže v počítači. Nic závratného, fotka musí být dost dobrá, jinak se člověk v Aperture a ve Photoshopu nadře a stejně by výsledek nestál za to.
DOPlNĚNO: nakonec se ukázalo, že se mnou dosud komunikovala nějaká nevhodná osoba mimo redakci časopisu (mají víc časopisů, asi dělá něco jiného, třeba módu nebo maminky). Dnes mi odpověděla ta pravá. Celé znova, lépe. Ale na rozdíl od té první máme společný jazyk a říká mi relevantní výhrady. Takže už vím, co projde a to nafotím.
Udělal jsem něco, co jsem si myslel, že nikdy neudělám
Nechápu lidi, co bydlí na vesnici a na pumpě nebo v OBI si koupí otýpku dřeva. Jenom zapálit a je to. Fakt jejich motivaci nechápu a považuji je za magory. Dnes jsem se stal jedním z nich. Koupil jsem dvě kila třísek na podpal za 29 korun. Dal jsem je do košíku na kolo a dovezl jsem si je do Bukoviny – do nejvesnicovatější vesnice. Musím dodat, že dříví na zátop máme na pár let dopředu a kdybych se jen zmínil v Libranticích nebo i v Bukovině, dostal bych ho okamžitě fůrku.
Proč? Třeba vás to napadne. Tipněte si. Kdo na to přijde nejdřív, dostane ode mě jedlý dárek. Napovím, že to souvisí se šneky.
Stavební firma
Situace se stavební firmou se hrotí. Trochu do sebe křísáme (volají si dozor a Kančík). Výsledky uvidíme do pár dní. Kromě zdržení asi nemáme co ztratit.
Jajčík chce prachy předem
Jajčík, majitel stavební firmy, zkouší nové triky. Prý nemá peníze a ty co jsme mu dali na zaplacení MedMaxu, dal jinam. Takže nás prosil, abychom mu je dali ještě jednou, jako zálohu na práci, kterou teprve udělá. To by byla velká chyba, dávat mu po těch zkušenostech s jeho nespolehlivostí, ještě peníze předem (nejde o moc), to bychom na něj už vůbec neměli páku a příště by asi chtěl víc a víc. To je zajímavé, stavební firma a nedisponuje (pokud je jim co věřit (není)) několika desítkami tisíc korun.
Vlastně to máme moc dobré: máme kvalitní smlouvu (díky dozorovi) a máme dobrého dozora, se kterým postup konzultujeme. Platíme až po dokončení nějaké práce a po odsouhlasení dozorem, takže nás stavební firma nemá v hrsti – ta má jen termíny.
Dnes to vidím na dva možné scénáře. Firma začne stavět nebo se s ní rozloučíme. Pokud mlží proto, že mají jinde lepší / urgentnější zakázku, tak budou muset i na naší stavbě máknout, jinak jim od září poběží penále. Nebo mají nějaké vážnější problémy (třeba jsou fakt v dluzích, moc bych se s jejich přístupem nedivil) a stavět nezačnou. Asi bychom se s nimi nesoudili, aby smlouvu dodrželi. Soudy jsou svinstvo.
Začneme hledat stavení firmu, zatím jen tak pro sichr. A tlačit na stavební firmu.
Mimochodem, dnes nám Jajčík zase lhal. Velmi průhledně. Je to zajímavé, má nám poslat fakturu na schválení a na proplacení (základová deska) a furt se vymlouvá, že už to poslal. Nechápu to, jako by o naše peníze nestál.