Stropy

Včera nám zalili stropy. Dnes jsem zase kropil beton a hlavně jsem se tam prošel. Je to super, připadám si jako Sázínek, jsem nad střechami a vidím i Bílou věž v Hradci.

Jedna stěna se jim při zalévání trochu víc vyboulila. Já jsem tak šťastný, že máme stavební dozor. A stavební firmu.

Kdybych to zaléval já, možná by se to stalo taky a já bych byl vydřený a musel bych to ze svého opravovat. A kdybychom měli firmu, ale ne dozor, už bych prostresoval a protelefonoval víkend nebo měsíc.

Past na auta bude paralyzována

Už se to stalo tradicí. Přijela za námi návštěva a když chtěla zaparkovat u cesty, spadlo jim kolo do díry. Pak bylo třeba ho vyprostit pomocí nějakých klád nebo kusu kolejnice. Máme tam kanál, ale jeho mříž je v asi půlmetrové hloubce.

Když se to tuhle zase stalo, napadlo nás s Janou, že bychom s tím mohli něco udělat. Napsal jsem na podatelnu obce Černilov mail, že nám tam padají auta hostů.

Asi za týden se něco stalo. Pozvali jsme kamarády na opékání buřtů. Obě auta tam postupně spadla. To už nás s Janou moc nebavilo a tak jsem napsal přímo starostovi, co se děje, že úřad neodpovídá. Odpověděl během dopoledne, že podatelna funguje jen na maily s elektronickým podpisem, takže ten můj nedostal (to je bordel, že to na stránkách nezmínili). A že to prošetří. Ještě tam stihlo spadnout jedno auto s nějakými výrostky, ale za dva dny přišli dělníci a začali s tím něco dělat. Sice si v době, kdy jsme jeli do práce, už otevírali víno, ale nějaké pokroky tam bývají vidět.

Nuže, už u nás můžete bezpečně parkovat.

Seam Carving

Vždycky rád sleduji, co bílý muž zase vymyslel. (Hláška jednoho indiána, co žije v rezervaci a je velmi dobře zajištěný nájmy, které jim platí vláda za zabraná území. Jednou za čas jede z jejich vesnice do velkoměsta a co ho zaujme, pořídí si. Takto to komentuje.)

Já to mám podobně, líbí se mi, když někdo vymyslí a uvede do praxe nějakou zbytečnou ale pěknou a funkční vychytávku. Ta dnešní mi přijde úžasná. Je jednoduchá, chytrá, má dobré výsledky a její použití zvládne i laik, takže za chvíli bude, myslím, ve všech editorech obrázků. Jmenuje se Seam Carving. Chytře zmenšuje a zvětšuje fotky.

Machrovský šílený adrenalinový koníček

Vezmete si potápěčskou výbavu a vyrazíte někam, kde se vrtulníky hasí požár. K místu, kde se nabírá voda. Přiletí vrtulník, vhodí do vody něco jako vědro, nabere vodu a letí nad oheň. Tam ji chrstne a letí zpět pro vodu.

Vašim cílem je vyrazit co nejrychleji za vědrem ve vodě. Chytit se a absolvovat celou otočku. Pěkně se proletíte v neoprenu nad požárem a jste za kinga. Když spadnete, najdou v horách po požáru ohořelého potápěče a budou v hospodách tradovat, že má vědro takový sací výkon, že vás to vcuclo.

http://www.firediving.com/firewhat.html

Nene, do toho nejdu.

Ramadán čtvrtý den

To je škoda, že jste se nikdo nepřidal.

Je to skvělé, celý den nejíst, nepít, nesouložit a nekouřit. První dva dny jsem měl dopoledne celkem žízeň a odpoledne jsem se cítil unavený, ale současně i nabuzený. Od středy už jsem si za celý den na jídlo nebo pití skoro nevzpomněl. Tělo se přizpůsobilo a už to bere jako fakt a nějak se zařídilo. Je to zvláštní, nečekal jsem tak rychlou adaptaci, jsem městem zhýčkaný člověk. Na druhou stranu mám vlastně velké zásoby energie pod kůží.

Dnes jsem se přes den cítil skvěle a dobře se mi pracovalo. Líp, než normálně. Večer jsem si dal v hospodě polévku a svíčkovou a tím, jak jsem se nadlábl, práce mi už tak dobře nešla. Musím jíst střídměji.

Večeře si dělám důstojné a kvalitní, ale ne velké, nepřejídám se (dnes jo, ale to mě nebavilo). Nemám potřebu. Vařím si věci, na které mám chuť, včera jsem měl šneky po burguňsku. Mňam. A v pondělí čerstvé těstoviny. Mňam.

Asi nebudu držet Ramadán celý měsíc, technicky a fyziologicky to není problém, ale sociálně trochu ano. Maximum je příjezd mého bráchy do Čech příští pátek. Leda že by se ke mě přidal. Ale to by ho měli za exota, kdyby tady na dovolené nepil celé dny pivo.

Vlastně mi to přijde takové svobodné. V nové budově v práci je teď problém s obědy a lidé to musejí nějak řešit. Já ne. Těžko se mi to vysvětluje, je to prostě pocit báječné svobody.

V pátek budou betonovat stropy

Na stavbě stále pracují, každý den něco přibude. Už tam dost šalují stropy a v pátek je budou zalévat betonem.

Včera tam byl bagr a udělal úžasnou hlubokou úzkou díru na zemní registr.

Zatím jsme s postupem spokojeni.

Přikládám dvě starší fotky z tohoto týdne.

 

Kolobrnda

Přestěhovali jsme se v práci do nové budovy. Jsou tam dlouhé chodby a tak jsem zatoužil po kolobrndě. Včera jsem si ji pořídil a dnes jsem drandil jako za starých časů. Je to moje třetí koloběžka a to nepočítám tu služební v minulé práci.

Dnes jsou koloběžky, takové ty malé, o chlup lepší. Mají o něco větší kola, takže se přejedou větší hrby a také mají nosnost do 100 kilo, dřív to bylo jen 80. Rozdíl je v tom, že když člověk vážil lehce přes 80, do týdne na hrbolatém betonu a štěrku úplně sjel kolečka. Nyní to snad nenastane.

Koloběžka je legrace, zejména v pokročilém věku. Kam se na ni hrabe kolo nebo auto.

« Na předchozí stranu