Dovolená
Příští týden jsme na dovolené. Hospitality Club, Couch Surfing, termální lázně, Maďarsko, Mulec.
Jak dopadla Drakiáda
Bylo to legrační. Je už tradicí, že když jdeme pouštět draka, nefouká vítr. Sešlo se tam asi dvacet draků. Každý z nich s sebou přivedl jednoho nebo dva dospělé a vždycky alespoň jedno malé děcko. Až na mě, ovšem. Náš drak byl největší.
Skoro všichni draci až na asi dva, byly kupované. Prostě rodič chmátl v penny marketu do regálu a bylo to. To mě mrzelo, bylo to jak někde ve výkupně plastů a nemělo to ducha. Nevím proč jsem si představoval, že všichni otcové budou makat na tom, aby svým ratolestem udělali toho nejbáječnějšího draka pod sluncem. Přeci jsme na dědině, ne? Nikoho neodsuzuji, ale fakt jsem čekal, že dvě třetiny draků budou po domácku vyrobené.
Samotné pouštění doslova probíhalo. Vždycky někdo vzal draka na krátko a metal si to po poli. Když běžec zpomalil, drak přistál. Tak tam vždycky několik lidí běhalo sem a tam. To ve neoddiskutovatelná výhoda bezvětří, že můžete draka pouštět jakýmkoliv směrem. Našeho draka bylo ještě třeba vyvážit – přivazoval jsem na něj kamínky. A ohon by bylo nutné prodloužit. Až bude vítr, doladím ho a pak bude létat excelentně.
Když se všichni unavili, proběhlo vyhodnocování, spojené s občerstvením. Náš drak vyhrál dvě ceny. Připadal jsem si jako cvok, když jsem je přebíral. Zjevně se nepočítalo, že budou soutěžit děti nad deset let. Výhry jsem rovnou dal Verče, co nám draka pomáhala namalovat. Kdyby neměla z domova už dva kupované draky, tak by jistě byla naší závodnicí rovnou.
Nakonec jsme se seznámili s pořadatelkou. Začíná v Bukovině rozjíždět různé akce. Často, ale nejen, pro děti. To je dobré, nabídli jsme se jako spolupracovníci. Asi jim uděláme webové stránky, formu i obsah.
A Jana mě chce uvrtat do toho, abych pro začátek dělal po vesnici satana. Inu proč ne. A pokud půjde za anděla, mohla by to být dobrá bžunda. Satana jsem nikdy takto cíleně nehrál, musel bych to nastudovat. Nemáte nějaké dobré tipy?
The Dresden Dolls
Narazil jsem na hudební zajímavost, hodně mě tato skladba i skupina zaujala.
Drak
Dnes jsem zkonstruoval drak, s pomocí holky od sousedů jsme ho namalovali a zítra ho budeme pouštět. V neděli totiž bude u nás v Bukovině Drakiáda. Můžete se zúčastnit i vy. Oběd zajistíme.
Proč dojde ropa a jiné zajímavé důsledky konstantního růstu
Narazil jsem na hodně zajímavou přednášku. Základem je matematika, která říká, že když něco stále stejně roste, řekněme o sedm procent, tak existuje perioda, v tomto případě deset let, kdy se hodnota zdvojnásobí. Pokud je procent méně, tak je perioda delší, ale stále tam je. To je platná poučka, na tom se toho moc nevymyslí. Platí vzorec, že perioda, po které se základ zdvojnásobí je rovna 70 / počet procent. Takže pro 1% je to 70 let, pro dvě procenta 35 let, pro tři 23 let… Když něco roste jen o tři procenta ročně, zdvojnásobí se to už za 23 let!!!
Také nedoceněný důsledek je, že když se něco periodicky dvojnásobí, za poslední periodu to narostlo stejně, jako za celý dosavadní průběh od počátku.
Třeba ropa. Jestli její spotřeba roste každý rok konstantně, pak po určité krátké periodě se její spotřeba zdvojnásobí a je její objem za tuto periodu je stejný, jako vše, co se dosud vytěžilo od okamžiku objevu ropy. V matematice by to problém nebyl, umíme zapsat velmi vysoká čísla. Ale na stále stejně velké zeměkouli to asi někdy bude muset narazit a ropa dojde.
Nedošla by za jediného předpokladu. Kdyby se jí těžilo každý rok stále stejně nebo méně. Pokud to poroste, musí někdy dojít a bude to brzo.
Stejné je to s počtem lidí. Když to bude každý rok růst o pár procent, celkem brzy nám zeměkoule dojde.
Přednášející uvádí ještě jeden moc zajímavý příklad. Máme uzavřenou sklenici a v ní trepku, která se každou minutu rozdělí na dvě. 1 min – 2 trepky, 2 min – 4 trepky, 3 min – 8 trepek, 4 min – 16 trepek, 5 min – 32 trepek, 6 min – 64 trepek, 7 min – 128 trepek, 8 min – 254 trepek, 9 min – 512 trepek, 10 min – 1024 trepek… Během několika hodin je sklenice plná, řekněme o půlnoci. Jednak je plná hodně rychle, to ale není tak zajímavé. Zajímavější otázka je, kdy by vás na místě trepky napadlo, že máte problém, že se tam nevejdete. Počítejte se mnou. Minutu před půlnocí by vás tam byla polovina. Dvě minuty před půlnocí čtvrtina, to byste si asi ještě všimli, že se blíží problém. A co čtyři minuty před půlnocí? To by vás tam byla šestnáctina. Místa dost, no problem.
Mám silný pocit, že s ropou jsme dvě minuty před půlnocí. A s financemi to bude podobné, vždyť si to uvědomme, všechny vyspělé země rostou každý rok o několik procent, je to tedy stejná exponenciála, jako v případě trepek.
Jak z toho ven? Je jediná cesta – nerůst. A jak to zařídit? Nevím. Asi to nejde, je nutné čekat, dokud nebudou zbývat dvě nebo tři minuty do půlnoci. Viděli jste graf ceny ropy za posledních pět let? To byl šílený nárust. Teď chvilkově cena ropy prudce klesá, to má ale jiný důvod mimo svět ropy: podělalo se něco ještě zásadnějšího, peníze.
Z tohoto modelu vyplývá také to, že trvale udržitelný rozvoj není možný. Možná je jen trvale udržitelná stagnace.
Poslechněte si celou přednášku (8 dílů), je skvělá.
Radar nebo antiradar?
Dnes mi kolega přeposlal dopis jednoho pacifistického hnutí. Dovolte mi na něj reagovat.
Už dříve jsem si ujasnil, že jsou věci, které se mi nelíbí, ale které musím nechat být takové, jaké jsou. Amíci se rozhodli, že tady bude radarová základna. A tak bude. S tím nic nenadělám, jejich síla je obrovská. A tak to neřeším.
A neřeším to ještě z jiného důvodu: nerozumím tomu. Copak si může někdo na mé úrovni udělat relevantní názor na něco, o čem celkem nic neví? Copak já rozumím mezinárodní situaci? Copak mám za sebou výzvědné služby? Copak vím, jak funguje armáda? Copak jsem schopný posoudit, kdo s kým jakou hru hraje? Já myslím, že to nejsou věci, ke kterým bych měl právo se vyjadřovat.
Nemám rád amíky (o lidech nemluvím), některé činy jejich vedení považuji za čisté zlo. Ale to si musejí srovnat se svým bohem, já je soudit nebudu.
A nyní k samotnému dopisu. Je psán z pozice ovcí. Ty nikdy ničeho nedosáhnou. Není přece možné si stěžovat na okolní svět, že jim nevěnuje dostatečnou pozornost. Pozornosti přece každý má tolik, kolik si zaslouží. Někdo si ji kupuje, ale daleko lepší je si ji vydobýt silou myšlenky. Autoři textu píší, že jsou jich miliony. No jo, ale miliony lidí, co nezvednou zadek, aby něco udělali. Stížností na současný stav věcí není cesta k prosazení čehokoliv.
A ostatně i oni hladovkáři si nedokázali získat respekt. Chudáci dostali hlad a lekli se, že na ně svět zapomene a tak z toho vycouvali. Přitom si neuvědomili, že právě měli vydržet a dotáhnout to do vítězného konce. Ono by se stejně s radarem nic nezměnilo, ale to je fakt trapný pohled na týpka, co ukončil hladovku a cítí se jako vítěz. A dokonce moralizuje.
Co bych autorům doporučil? Aby to nechali plavat a smířili se se stavem věcí. Radar je neodvratitelný. A nebo aby začali aktivně bojovat. Asi nejlépe zahájit gerilovou válku. Dnes se tomu vlastně říká terorizmus.
Druhé peníze z hypotéky
S hypotékou je to skutečně tak jednoduché jak jsme mysleli. Dodáme jim podepsaný papír od dozora, kde napíše, co je na kolik procent hotové, necháme rozestavěný dům zapsat do katastru, podepíšeme pojistku na dům a asi za tři dny dostaneme na konto peníze. Přes meloun. Je to nebe a dudy v porovnání s Modrou pyramidou, kde to papírování bylo hrozné a kde jsme každý prd museli dokladovat a vyplňovat s úřednicí na pobočce. A pak to v centrále někdo posuzoval a schvaloval…
Skutečně je na stavbu hypotéka od Raiffeisen to nejlepší, co nás mohlo potkat. Uvidíme dál, až nám skončí fix, budeme se rozhodovat znovu. Na stavbu je doporučujeme.
Ještě je zajímavé řešit, jak teď krachují banky. Nevíte, kdy zkrachuje ta vaše. Přijít o meloun není legrace. Tak dám půlku na můj a půlku na Janin účet. V Čechách jsou osobní účty, pokud vím, pojištěny asi na 600 000, takže bychom o to nemuseli přijít. Akorát, že jsem dostal peníze na účet v eBance a v pátek jsem ty peníze přeposlal do mBank. V pátek zmizely z jedné banky, ve druhé ještě v prvních minutách pondělí nejsou, takže polovinu nemůžu přeposlat. Podle zákona musí první banka odeslat peníze nejpozději druhý pracovní den prachy (pondělí) a druhá do druhého dne peníze připsat na účet (úterý). Jestli to půjde takto na knap, budeme do středy riskovat ztrátu balíku peněz. Raději ať do té doby mBank nekrachuje. Ona je to vlastně polská banka, kdo ví, jaké zákony platí tam.
Dům
Dům je zase o kus větší. Brzo dokončí stěny a mělo by se začít makat na střeše. Stěny jsou opožděné, asi o měsíc. Bude penále, to je jasné.
V konstrukci střechy byla nějaká změna. To byla pro námi vybraného a domluveného střechaře záminka pro to, aby navýšil cenu o 200 litrů. To je dost. Takže si necháváme nárust vysvětlit a současně oslovujeme i jiné firmy. Blbé je, že teď jsou všichni celkem dost vytíženi, protože každý chce mít stavbu na zimu pod střechou. Ale dva oslovení by snad mohli najít skulinu od listopadu. Držíme si palce, ať to vyjde.
Domácí bio mošt
Loni jsme poprvé měli svůj domácí mošt. Byl převážně z darovaných jablek a brzo nám došel. Byl moc dobrý a proto jsme se letos rozhodli se dobře zásobit.
Natrhali jsme u jižního souseda spousty jablek a zavezli jsme je k severnímu sousedovi Mikoláškovi, aby nám udělal mošt. První várkou jsme naplnili všechny lahve od minerálky, co jsme měli od loňska. Teď jsme natrhali mraky dalších a necháme je zase přetransformovat na mošt.
Naštěstí pan Mikolášek letos zavedl novinku – je schopný plnit i PET lahve. Nejsou to tak eko a bio, jako minerálkové lahve, ale daleko lépe se shánějí. Prosím tímto všechny kolegy z práce: noste tento týden mě nebo Janě prázdné pet lahve. Nesešlápnuté. Díky.
A když někdo z vás bude u nás na návštěvě, vzpomeňte na mošt, je skutečně dobrý.
Vlastně nevím, jaká jsou pravidla pro bio kvalitu potravin, vycházím z toho, že když jabloně nebyly dva roky ošetřovány určitě a před tím dlouhá léta pravděpodobně také ne, tak by jablka bio mohla být. Při výrobě moštu se čistá šťáva z jablek pasterizuje při 80 stupních a plní do lahví, jde tedy také o bio proces.
Erotická inteligence
Právě čtu zajímavou knihu, jmenuje se Erotická inteligence. Je o sexu v déle trvajících vztazích. Pokud s někým žijete delší dobu, rozhodně si ji přečtěte. Doporučuji.