Travian
Je to moc dobrá hra.
Pořád nevím, jak to dělají, ale hodně lidí je na tom závislých, dávají do toho veškerý svůj čas. A hodně lidí to úplně zruinovalo. Můžete si o tom přečíst tady. Jsou to smutné příběhy. Fakt je to tak, že to takový puberťák hraje po celý svůj volný čas a nevěnuje se ničemu jinému. Opustí ho přítelkyně, zhorší se ve škole o dva stupně, přestane sportovat a hraje a hraje.
Dost výrostků se nechá zblbnout a sype do toho mraky prachů. Ve hře je furt s kým soupeřit a čeho se bát. Když zaplatíte směšnou částku, tak vám to trošinečku pomůže. Takže furt platíte směšné částky, dokud máte čím platit. Dost se divím, že to policie nezakáže, je to normální gamblerství děcek.
Přesto se mi hra líbí. Jsou totiž dva typy hráčů. Děcka a tam je to opravdu od autorů sviňárna, a dospělí lidé. Ti hrají jinak. Mají strategie, dovedou si vybrat spoluhráče, přemýšlejí na dlouho do předu, dovedou spolupracovat a hlavně se nevytahují. Děcka pořád řeší své umístění, dospěláci vědí, že když se budou předvádět, tak se na ně někdo brzo zaměří a sejme je. A také vědí, že výhodnější, než do toho cpát peníze, je přemýšlet, taktizovat a spolupracovat.
A co já? Nedal jsem do toho peníze a ani nedám. Dívám se na to celkem často, ale jde o to, že je třeba udělat nějaké operace (přesun materiálu, stavba budovy) a na ně jsou navázány jiné a ty je třeba zahájit. Proto se přihlašuji vždy ráno, po příchodu do práce několik minut, až pak se přihlásím do docházky, v obědové pauze, během svačinky, večer. Ale vždy jen mechanicky nastavím nějaké parametry. Čas mi to bere, ale je to koníček, kterému se teď věnuji.
To zajímavé na hře probíhá večer. Seznamuji se s pravidly, volím strategii na nejbližší dny, ale hlavně pozoruji, jak to ostatní hrají a přemýšlím o tom, jak hrát další hru a jak bych danou situaci vyřešil já. Baví mě to, pořád se někam posouvám.
Jinak jsem v alianci, co je na teď 19 místě a je v silné alianci aliancí. To je dobré. Nejsem tam úplně nula, to je taky dobré. Po fázi budovací, kterou jsem, myslím, zvládnul, teď začala bitka mezi aliancemi, bude to zajímavé. Teprve se to rozjíždí. Je to velmi turbulentní doba, klidně mě můžou zítra zničit, ale zatím se mi to líbí, furt se tam něco nového děje.
Vlastně to, co mě na tom baví nejvíc, je pozorování celého toho cvrkotu.
A taky si užívám toho, že na rozdíl od snad všech ostatních hráčů, nefarmím (ožebračování slabších). Suroviny získávám obchodem. To byste nevěřili, na jaké židovské ceny jsou hráči ochotni jít. Je běžné měnit 1:2 (omezení hry), takže s poměrem 1:1,8 jsem v balíku. Náklady na obchodníky jsou podstatně nižší, než na vojáky.
Milion lidí v Couch Surfingu
Couch Surfing je super klub pro cestovatele, několikrát jsem o něm psal, mám ho i vpravo mezi odkazy. Rychle roste a v březnu přivítá miliontého člena. U té příležitosti představí nové logo a přepracované stránky, které budou o mnoho ergonomičtější. Jestli tam ještě nejste, přihlaste se, třeba budete miliontí.
Stavba frčí
Teď nám staví jako zběsilí, pan Kluger dělá příčky a izolace, střechaři asi nastoupí zítra, dveřaři připevní pouzdra pro zašupovačky, železáři zase nastavějí cosi, aby příčky nespadly, za chvíli se bude dělat elektrika, zabezpečovačka, internet a vzduchotechnika, pak se to zaleje Anhydritem (nějaký divný beton do podlah)… je tam rušno, často tam potkáme několik part lidí.
Máme výborného stavebního dozora, celé to koordinuje.
I my makáme, podepsali jsme smlouvy na parkety, vybrali jsme kachlíky do koupelen (stejné do obou) vybíráme vany a ostatní věci do koupelny. Finišujeme se dveřmi, už víme přesně jaké, jen vybíráme dodavatele. Světla jsme posunuli, víme, jakí kde budou. Zásuvky a vypínače jsme rozhodli.
Fotky zase nedávám, mám jen několik dní staré a to je úplně nuda, dnes už je to jinde. Snad to brzo nafotím a hned o sem dám. Přijeďte se podívat osobně, jste vítáni.
Prodávám na Aukru
Na Aukru jsem zatím vždycky jen kupoval. Teď tam prodávám první věc, elektrické masážní lehátko. Není moje, je Květičky a Venouška a už ho prakticky nepoužívají.
Tady je ta aukce.