Jak si stojíme s domem
Dům se stále dokončuje. Například jsou hotové parkety, což je průšvih, protože teď nám je nesmí žádný lama-dělník poškodit. Ale zase jsou megamrtě pěkné.
Obkladač je takový lenochod, ale snaží se a snad to někdy dodělá. Vždycky slíbí nějaký termín, ale už víme, že s jeho tempem to je nereálné. Navíc se musí ještě zkoordinovat s dalšími profesemi, které přes svátky jaksi nepracují.
Termín dokončení a stěhování vidím na leden, ale ono se zase něco vyštění. Už toho moc k dokončení nezbývá.
Svátky klidu
Vánoce ani silvestra neslavíme a tak jsou to opravdové svátky klidu. Já si navíc často nestihnu vybrat včas celou dovolenou a tak mě už před svátky vykopnou z práce a mám spousty volného času. Většinou zahájím nebo rozvinu nějaký projekt. Třeba Berkintosh vznikl na konci prosince – to jsem ho ještě, já blázen, programoval.
Letos volný čas investuji jednak do pasívního odpočinku, jednak do seberozvoje (posilovna, angličtina, všeobecný přehled). Také spřádám vizi, taktiku a strategii na cíle, kterých chci dosáhnout v práci – bude to další rok ve znamení razantních změn, jako ten letošní. Už se těším.
Kiva rulez
Anna, Oyunbold, Freddy, Rosemarie, Ibrahim, Bonita, Letecia a Rajaa jsou lidé, kterým jsem půjčil na rozšíření jejich podnikání a kteří už mi část peněz vrátili, přesně podle splátkového kalendáře. Mám z nich dobrý pocit. Navíc vrácené peníze vždy rovnou půjčím někomu dalšímu a zase se mi vylepší nálada.
Pak jsem půjčil dalším osmi lidem, kteří ještě neměli první splátku. I z toho je mi fajn.
A pak je tam jedna paní, co nesplácí. Při nejhorším mě to vyjde na 425 korun. Za to mi ta charita – ti ostatní, kterým jsem pomohl – stojí.
Kiva rulez.
Busta
V Bukovině v hospodě jsme před časem měli návštěvu – kamaráda K-Ráďu (nerad slyší své jméno Řádek s diakritikou), co rád bumbá absinth. Bohužel ho Standa neměl a tak jsem ho na příště objednal. Ale K-Ráďa u nás od té doby nebyl a tak mně zase bylo blbé, že absinth v hospodě neubývá. Takže si občas dám.
No pak je tady ta busta: www.krimidoma.cz a www.krimidoma.cz II. Rozhodně si nepamatuji, že bych s ní něco dělal. Ještě si vzpomínám, že pachatel po odchodu z hospody měl za to, že na něj útočí medvěd. …Pokračování článku…
Bukovina středověká
Soused, co ho znáte z tohoto blogu, dnes přišel neohlášen na náš pozemek a vyčerpal svůj septik. Ne do hovnocucu. Dokonce ani do kanálu jako obvykle (kanalizace je bez čističky). Prostě na ulici. Vypadá to u nás jako na Balkáně nebo ve středověku – na návsi smrdí močůvka, rozbitou cestu lemuje močůvka a všichni jsou happy, zalezlí doma a přikládají do kamen cvičky.
Po vesnici volně běhají malí i velcí psi, slepice, kočky… Máme tu obecního blázna, feťáky. Lid dělá vše svépomocí, lepí to jakkoliv. Mnozí mají domácí zvířectvo a jsou soběstační v zelenině a v ovoci. Jen lapkové okolo cest a hradby nám chybějí.
Aby bylo jasno – mě to nevadí. Naopak. Je dobré, když je scenérie práce a domova je úplně jiná. Člověk skvěle relaxuje, když to má z práce domů 11 kilometrů a při tom se přesune (dobře, ne úplně do středověku) o 150 let zpět v čase do dob, kdy byly hnoje i kadibudky na dvorku.
Pro Bukoviňáky: toto nadsázka, jasně že píšu o několika charakteristických týpcích. A až vítr odnese smrad a napadne trocha sněhu na močůvku a na rozmlácenou silnici, zase to tady bude vypadat jako v Evropě na sklonku roku 2009. Bukovina je fajn.
Jak dali pravou svíčkovou do jelit
Líbí se mi pořad Ano, šéfe. Zdeněk Polreich tam hraje roli svědomí, říká to co vidí jen málokdo: že se u nás v restauracích často vaří sračky ze sraček. Vnímal jsem Polreicha jako evangelizátora myšlenky, že kvalita surovin je důležitá a že se skvělé jídlo dá postavit jen na dobrých součástkách.
Včera jsem byl v Interspáru. Ze všech koutů na mě čuměl nadživotní Polreich, loudil ďábelský úsměv a podsouval mi, že na kvalitě surovin záleží. Hned jsem s nadějí vstoupil s tím, že si koupím suroviny na vaření.
Polrajch na mě koukal, když jsem si četl, co je na křehkých krůtích prsech tak křehkého: je tam voda, stabilizátory, dochucovače, snad i škrob… fůj. …Pokračování článku…
Něco, co tu ještě nebylo
Měl jsem zvláštní kabát, kněz mě s ním oddal.
Uspořádal jsem tukové závody, kde plavidla typu tukovor, špekonorka a tuková vánočka s plachtou z vepřové kůže závodila, která bude nejdříve u Karlova mostu.
Sekl jsem se školou u obhajob.
Jedl jsem casu marzu, tedy sýr plný živých červů.
Držel jsem ramadán, kde se celé dny nejí a nepije.
Sjížděl jsem autem rozvodněné vádí (což může být o život). …Pokračování článku…
Bedýnky
V Hradci Kristian se rozjíždí projekt bedýnky. Jsem zájemce, myslím si, že je to moc dobrý nápad. Pokud máte zájem se také připojit, ozvěte se buď přímo mě nebo se zapište do komentáře.
Ještě tady připojuji dopis Kristiana zájemcům:
Dobrý večer,
těm několika zájemcům o bedýnky posílám pár informací na začátek.
Klub Bedýnky HK
Chtěl bych postavit na nohy něco jako klub nebo družstvo. Princip bedýnek znáte, asi by se na začátku nabízelo vysloveně pár druhů/velikostí bedýnek a k tomu možnost doobjednat si věci z aktuální nabídky (mléko, ryby, maso, máslo, sýry apod.). Ze začátku samozřejmě zkusíme sehnat základní věci, tedy hlavně zeleninu, ostatní se nabalí časem. Je nutné vyřešit několik detailů typu legislativa, hygiena atp, ale to se poddá. …Pokračování článku…
Hlad
Byl jsem v kině na filmu Hlad. Úžasný film, jeden z nejlepších. Velmi silný a poučný. Zpracovával jsem ho dlouho. Nic pro vás.
Parkety a jiné pokroky v domě
Právě nám dělají obklady, elektřinu, vzduchotechniku a dnes začnou pokládat parkety. Schody by měly být hotovy v prosinci, kuchyně v lednu.
Už se to chýlí ke konci. Vlastně k začátku.