Naše firma mi jako benefit nabídla, že mi zařídí tzv. Fitness Check. To je komplexní kontrola těla a výstupem měl být kompletní přehled o mém zdravotním stavu. Nepovedlo se.

Odběr krve

Vše začalo brzy ráno, kdy nám měli odebrat vzorky krve. Jsem dárcem krve, krev mi brali naposledy před několika týdny a vždy to proběhne bez problémů. Te tak tady.Slečinka, co mi měla vzorky odebrat, mi nejdřív trošku zaškrtila jednu ruku, po chvíli to vzdala a zaškrtila mi druhou ruku. Když se jí ani žíla na ní nezdála dost dobrá, zavolala zvěrolékaře. Ten mě bral jako kus dobytčete, nepozdravil, nebavil se se mnou, mluvil o mě ve třetí osobě – vezmeme to pánovi z předloktí. Zaškrtil, poliskal zápěstí, až to trošku bolelo, zapíchl, pokvedlal a vzal mi dva vzorky. Vytáhl jehlu tak, že mě škrábl a nechal na slečince, ať mi to zalepí. Ta vzala náplast velikosti iPhonu a nalepila mi ji vedle vpichu.

Byl jsem tak konsternován, že jsem si neohlídal, jestli jehla byla nová nebo použitá. Ničemu bych se nedivil. Ruka mi opuchla a druhý den jsem měl na ruce monokl, dlouhý asi 12 centimetrů, po celém obvodu. Mám ho dodnes, šestý den.

Odpoledne jsem přišel na druhé kolo. Nebylo to moc lepší, naštěstí bez fyzických následků. Měli jsme si přinést sportovní oblečení a boty. Ty jsem si půjčil . Předem jsem vyplnil dotazník, aby měli všechny nacionále. U všech kontrol jsem jim to musel znovu nadiktovat. Jak u blbejch.

Rotoped

Začali jsme jízdou na rotopedu. Vysvléct, nadiktovat všechny údaje, nechat se oblepit senzory a šlapat sedm minut do pedálů, které se zařezávaly do chodidel. Můžu si za to sám – napadlo mě se obout, ale to už jsem byl oblepený a tak jsem na tom netrval. Přístroj ovládal již známý zvěrolékař: pán teď bude šlapat sedm minut… Při tom mi s radostí vypravoval zajímavou historku o tom, že  a jak zná někoho dobrého na srdce, který mnohem raději operuje srdce člověka tučného, než vychrtlého.

Už mě to tam moc nebavilo, proto jsem mu nevypravoval nic o to, jaké maso nejraději vařím. Toto byla jediná příležitost se obléci do sportovního a do půjčených bot. Promarněná. Ach jo.

Ve výsledcích tohoto testu se objevily i věci, které neproběhly. Například tep po několika minutách po rotopedu (sundali to ze mě okamžitě) nebo poznámky o prohmatání břicha (neproběhlo). Jak mám, do prdele, věřit, že si ostatní hodnoty taky nevycucali z prstu.

Dietolog

Následoval pohovor s dietologem. Vypadal jako steroidní kulturiata. Bylo to o ničem. Výsledek byl tak obecný, že jsem si ho mohl najít v každém ženském časopise. Doporučil mi také nějakou konkrétní musli tyčinku. Dobrá, mohl ji mít vyzkoušenou, ale když jsem se ptal na ideální složení tyčinky, s tím, že si ji budu dělat, navrhoval úplně jiné složení.

Vařím a o jídle toho vím dost. On spíš jen tušil, klouzal po povrchu. Myslím, že to měl načtené z časopisů. 0 bodů. Můj osobní trenér z posilovny mi dal podstatně víc.

Fyzioterapeutka

A na závěr si nechali to nejlepší. Vysvléct, zase nahlásit všechny nacionále. Byl jsem už tak zklamaný, že jsem jí odmítl říct můj mail. Chvilku jsme se o tom přetahovali, nakonec se to bez něj obešlo.

Paní mě nechala tlačit různými svaly do její ruky. Nakonec mi ukázala jakési grafy (viz dole), a tím považovala svou práci za hotovou. Nevím jak vám, ale nic mi to neřeklo. Dobrou čtvrthodinu jsem z ní páčil něco, co by mi dávalo smysl. Ubránila to, svá tajemství si uchovala. To mám za ten mail.

Jen jsem pochopil, že jsem kripl nesouměrný a když s tím okamžitě nezačnu něco dělat, bude to špatné. Jediný recept je chodit zrovna k ní a po šesti týdnech bude (samozřejmě bez jakékoliv záruky) vše v pořádku. Zní mi to jako kravina – buď mi nic není nebo to nebude trvat tak krátce.

Rozhodně zrovna k ní nepůjdu. Možná je dobrá, ale ta její nekomunikativnost je na mě moc. Je to paradoxní situace: ona zjistila, co mi je, ale není schopna mi to říct, natož mi to prodat.

Zpráva

Po několika dnech nám přišla závěrečná zpráva. Spousta čísel bez rozumné interpretace (Mám náběh na cukrovku? Co mi říkají tím grafem co vypadá jako vývoj kurzu za posledních pět let? …). Budu muset hodně googlit, abych se něčeho dobral.

Shrnutí

Po odběru vzorku krve mám jelita, zátěžové testy jsou z části vymyšlené, s výživou jsem se dozvěděl samé banality a z fyzioterapeutky jsem nic nedostal.

Byla to soukromá klinika. Jestli jsem se setkal se stejným standardem, jaký bych dostal, kdyby mi něco skutečně bylo, tak potěš koště. To ať se ti doktoři raději fakt seberou, poděkují a odejdou. Doufám, že jsem jen měl smůlu  s výběrem zařízení.

Se svým zdravím chci něco dělat. Ale Sportklinik byla slepá ulička.

Právě pracuji na logomanuálu Bukovinské hospody. Do týdne bych ho chtěl mít hotový. Budou tam loga, nový název, vizitky a podobně, ale hlavní součástí bude jídelní a nápojový lístek. “Malinko” ho šperkuju a doplňuju, máte se na co těšit. Snad z toho Standu (hospodského a majitele) lepne jen málo. Postupně ho na to připravuju. Když třeba slyšel slova jako Twitter a Facebook, tak už to bral jako vtip z jiného kosmu.

Držím si palce, aby se to podařilo.

Věděli jste, že tyto testy lze provádět už v prenatálním věku?

Věděli jste, že se tyto testy provádějí ve velkém měřítku?

Věděli jste, že 91–93 potenciálních géniů je zabito?

Věděli jste, že je to legální, doporučované a podporované?

Věděli jste, že jsou silné snahy genialitu u přeživších léčit za každou cenu?

Četli jste Aspiesforfreedom.com? To jsou věci na tom světě.

Toto je moje dívka:

a1-1.jpg

◄ Back

Next ►

Picture 1 of 3

Do filmu jsem ji vložil asi za minutu. Šikovný redaktor to bude mít ještě rychleji a může mít na výběr dostatek předloh. “Vyrobit” “reportáž” nikdy nebylo jednodušší.

Tyjo, fotku mé dívky si berou do kosmu Nebo že by mě někdo balamutil?

V tomhle pizznysu nejedu. Mám dobrý žaludek. Ale ne dosti.

Důvodem bylo, že jsem toho v práci měl fakt hodně – sešlo se mi několik větších projektů. Některé týdny to bylo tak, že jsem skoro jen pracoval a spal. Větší důležité věci jsem dodělal, zbývá ještě spousta menších, ale důležitých záležitostí k dokončení, ale to se zvládne bez tak hektického nasazení.

Tento týden jsem si vzal volno a relaxuji, dělám něco v dílně a v domě. Baví mě to, takže zase nemám chuť sedět u kompu a něco tady psát. Ale mělo by to být o něco lepší.

Za ten měsíc odmlky se toho stalo hodně, ani to tu nebudu vypisovat. Jen zmíním, že se nám po přestěhování bydlí velmi dobře až výtečně. Sice ještě budeme muset dotáhnout spousty věcí a zabere nám to asi tři roky, ale už je to v našich rukou, takže jsme v pohodě. Rozhodně preferujeme užívání domu před jeho zvelebováním.

Letos volný čas investuji jednak do pasívního odpočinku, jednak do seberozvoje (posilovna, angličtina, všeobecný přehled). Také spřádám vizi, taktiku a strategii na cíle, kterých chci dosáhnout v práci – bude to další rok ve znamení razantních  změn, jako ten letošní. Už se těším.

No pak je tady ta busta: www.krimidoma.cz a www.krimidoma.cz II. Rozhodně si nepamatuji, že bych s ní něco dělal. Ještě si vzpomínám, že pachatel po odchodu z hospody měl za to, že na něj útočí medvěd.To jsou ale pálky, co? A jak se najednou po nalezení pachatele zjistí, že škoda je najednou víc než dvojnásobná. Už to není tak, že pojišťovna platí, ale vymáhá, a tak je čas se znovu zamyslet, jestli jsme to náhodou neudělali špatně. (Toto je čistá spekulace, pokud máte lepší vysvětlení, sem s ním)

Letos jsem oslavil čtyřícítku.

Takže ono to nakonec vypadá, že by mě někdo mohl podezírat.

No nic, místo pro sochu je konečně uvolněno. Což takhle tam dát něco jiného, zajímavého. Uspořádávám sbírku s cílem vybrat 78 000 nebo více na nové umění v Bukovině. A vyhlašuji soutěž na to, co by se tam mělo vystavit.

Peníze posílejte na účet 670100-2200555050/6210. Kdo má se mnou soucit, pošle alespoň něco. Pomozte mi překlenout toto těžké období mého života.

Upozornění: toto je falzum. Dluh na soše nemám a jsem v pohodě. Nebo to alespoň tvrdím. Číslo konta je pravé a mé. Pokud tam někdo pošle peníze, půjčím je nějakému dalšímu šikulovi na Kivě, ať si může pomoci rozjet nebo rozšířit svůj business (už jich podporuji 17). Nebo to udělejte sami.