Nekuřácký klub Bukovina
Bukovinská hospoda mě (nás) baví. Standa s Alenou nám ji občas půjčí, máme ji celou na starosti. Většinou je to při nějakých větších akcích, jako jsou svatby nebo narozeniny. Jsou to kalby do rána, desítky lidí. Je to náročné, kmitáme, ale současně je to relaxace. Je to zajímavé, sledovat dynamiku pařby i jednotlivé účastníky. Zprvu je to takové trpké, ale později to změkne, uvolní se, rozkvete.
Právě pracuji na logomanuálu Bukovinské hospody. Do týdne bych ho chtěl mít hotový. Budou tam loga, nový název, vizitky a podobně, ale hlavní součástí bude jídelní a nápojový lístek. “Malinko” ho šperkuju a doplňuju, máte se na co těšit. Snad z toho Standu (hospodského a majitele) lepne jen málo. Postupně ho na to připravuju. Když třeba slyšel slova jako Twitter a Facebook, tak už to bral jako vtip z jiného kosmu.
Držím si palce, aby se to podařilo.
Kdo tu krade recepty?
” Chudák malej 
O víně a o tom, jak pracuje naše fantazie když jde o jídlo a pití
Moc ten článek komentovat nebudu, je tam dost věcí, které jsem věděl nebo tušil, nicméně i nového tam pro mě bylo dost.
Jak dali pravou svíčkovou do jelit
Líbí se mi pořad Ano, šéfe. Zdeněk Polreich tam hraje roli svědomí, říká to co vidí jen málokdo: že se u nás v restauracích často vaří sračky ze sraček. Vnímal jsem Polreicha jako evangelizátora myšlenky, že kvalita surovin je důležitá a že se skvělé jídlo dá postavit jen na dobrých součástkách.
Včera jsem byl v Interspáru. Ze všech koutů na mě čuměl nadživotní Polreich, loudil ďábelský úsměv a podsouval mi, že na kvalitě surovin záleží. Hned jsem s nadějí vstoupil s tím, že si koupím suroviny na vaření.
Polrajch na mě koukal, když jsem si četl, co je na křehkých krůtích prsech tak křehkého: je tam voda, stabilizátory, dochucovače, snad i škrob… fůj. …Pokračování článku…
Bedýnky
V Hradci Kristian se rozjíždí projekt bedýnky. Jsem zájemce, myslím si, že je to moc dobrý nápad. Pokud máte zájem se také připojit, ozvěte se buď přímo mě nebo se zapište do komentáře.
Ještě tady připojuji dopis Kristiana zájemcům:
Dobrý večer,
těm několika zájemcům o bedýnky posílám pár informací na začátek.
Klub Bedýnky HK
Chtěl bych postavit na nohy něco jako klub nebo družstvo. Princip bedýnek znáte, asi by se na začátku nabízelo vysloveně pár druhů/velikostí bedýnek a k tomu možnost doobjednat si věci z aktuální nabídky (mléko, ryby, maso, máslo, sýry apod.). Ze začátku samozřejmě zkusíme sehnat základní věci, tedy hlavně zeleninu, ostatní se nabalí časem. Je nutné vyřešit několik detailů typu legislativa, hygiena atp, ale to se poddá. …Pokračování článku…
Pokus o atentát v Bukovinské hospodě
V pátek si kamarádka Monika vzpomněla, že asi před rokem měla u nás v Bukovině v hospodě skvělý ovar a zatoužila si to zopakovat. Řekla Janě a ta ho na sobotu pomocí několika málo esemesek objednala. Pro tři a půl strávníků. Trochu jsme tušili, jak to dopadne, takže jsme ještě přibrali navíc trio HaKaVal. A bylo nás sedm.
Hospodský Standa neměl problém speciálně pro nás nakoupit a uvařit, ale navíc to pojal podle zadání a udělal tedy poctivý vesnický ovar – kolínka, játra, ledvinky, srdce, jazyk. Servíroval to na válku, k tomu asi dva litry jablek s křenem, hořčici, čerstvý chléb… dokonalá žranice pro nejméně deset lidí (nebo slušná večeře pro patnáct). Když jsme chtěli plnit i sladký žaludek, nechal Standa dovézt (v devět večer) zákusky. …Pokračování článku…
Moštujte jablka
Máte-li jablka a chcete vědět co s nimi, poradím vám. Otrhejte je a přivezte do Bukoviny, kde vám z nich soused udělá mošt, který vydrží nejmíň rok. Plní to do lahví od minerálek nebo do klasických 1,5 litrových petek. Musíte si je dovézt.
Ceny jsou mírné, mošt je výborný. Je pasterizovaný, neboli v lahvi máte jen čistou šťávu, která se vylisovala z jablek. Nic navíc.
V sobotu končí Ramadán
Před časem jsem ohlašoval, že budu držet Ramadán, jen se změněnými pravidly. V sobotu končí. Jak to tedy probíhalo:
Prvních několik dní jsem dodržoval pravidla skoro přesně. Vstal jsem tedy před východem slunce, najedl se, napil a zase zalehl. První doušek a jídlo jsem měl večer před setměním (okolo osmé), nechtělo se mi totiž jíst po tmě.
Udělal jsem několik změn. Předně jsem poslední jídlo přesunul na snídani, tedy na čas, kdy normálně vstanu. Je to lepší. Také jsem půst přerušoval vždy když mě čekalo něco, kde by nebylo dobré nejíst nebo být hladový. Piknik, důležitá schůzka, výlet, kolaudace myslivny…
Později jsem začal přes den pít a před pár dny jsem i si občas přes den dal ovoce nebo něco drobného.
Výsledkem, který se mi líbí je, že jsem zhubl. Dnes jsem měl 79,9 kilo, což je minimum za takových 15 let. Přišel jsem o tři a půl kila a je to znát.
Druhým výsledkem je, že jsem změnil stravovací návyky. Daleko víc vnímám strukturu stravy, zejména kolik jím bílkovin, což je důležitější než kontrola energie, cukrů nebo tuků. Také jsem zjistil, co mě neuspokojuje na současných kupovaných obědech – velké porce nevyváženého jídla – dnešní obědové a restaurační menu často navrhují lidé, kteří už ztratili základní instinkty a jídlo jen vyrábějí.
Současný model stravování mi vyhovuje, takže v něm budu pokračovat. V rámci Ramadánu jsem o jídle hodně přemýšlel a četl a to mě posunulo o kus dál.
Ještě musím zmínit, že to, co jsem provozoval, vůbec nebyl Ramadán. Shoduje se to v čase, ale spíš by se to mělo nazvat kulinárně-hygienický proces/audit. Je to super.
Exkurze na jatka
Jako správného kulináře mě samozřejmě zajímá, jak vznikají suroviny. (Taky) Proto dělám zabíjačky – abych věděl jak vzniká maso. A když už maso jím, nechci mít zábrany vlastnoručně zvířata humáním způsobem usmrtit a připravit.
Také bych se už dlouho rád podíval na jatka. Asi to nebude nic veselého a asi se mi tam nebude líbit. Ale vidět bych to chtěl.
Dnes jsem narazil na celkem sugestivní článek – Za sousto masa. Věřím, že není moc přibarvený. Otevřete ho jen v případě, že vás opravdu zajímá, jak to chodí na jatkách. Se závěrem článku nesouhlasím – cesta ven není ta, že lidé přestanou jíst maso, ale ta, že se podstatně zlepší způsob, jak jsou zvířata zabíjena a jak je s nimi obecně nakládáno. Určitě toho lze dosáhnout.
A ještě několik odkazů na úžasnou ženskou co rozumí zvířatům
- http://www.youtube.com/watch?v=Cpggjn_G6NU&feature=related
- http://www.youtube.com/watch?v=EZ1VzDSmsNk&feature=related
- http://www.youtube.com/watch?v=b5cUk9RH6lQ&NR=1
- http://www.youtube.com/watch?v=oA2x2_eAv4w&feature=related
Postupně mi docházelo, že se velmi podobá jedné pacientce, o které psal Oliver Saks v knize Antropoložka na Marsu. A když jsem mezi souvisejícími odkazy našel heslo Autismus, došlo mi, že svět je malý – je to ona:
Ráno začíná Ramadán
Ráno nám začíná Ramadán. Připojíte se také?
Je to jednoduché, před východem slunce vstanete, dáte si normální snídani, dost se napijete vody a jdete zase spát. Pak celý den nepozřete ani sousto a nedáte si ani doušek. Vynecháte kouření a soulože. Toto vše je dovoleno až po setmění. Po setmění doporučuji si dát dobré jídlo a pití, nic velkého. Raději více postupných chodů než jeden. Alkohol střídmě nebo vůbec.
Stejně jako vloni budou dny, kdy jíst nebudu, ale bude jich i několik, které z praktických důvodů vynechám. Přesto se moc těším, má to na mě kulinárně-očistný blahodárný vliv — smysly se očistí, přestanou být apatické. Když si vybavím loňský půst, vzpomenu si v první řadě na intenzívní prožitek z jídla, které jsem měl večer po půstu. To nebylo hladem, ale zvýšenou citlivostí. Za to mi to stojí.
Máte obavy z celodenního nepití? Taky jsem měl. Samozřejmě že má člověk trochu žízeň, ale pokud tělo netráví jídlo, spotřeba vody v organizmu se podstatně sníží. Fakt to není problém. Ověřeno miliardou muslimů každý rok. A mnou. Alláh Všemohoucí ví nejlépe.