Ostružinový čaj
Natrháme si ostružinové listí, které klacíkem podrtíme. Hmotu trochu navlčíme a zabalíme do pláténka. Po třech dnech by to mělo být dobře zfermentované a měla by se z toho linout lahodná růžová vůně. Listy pak rychle usušíme a čaj je hotový.
Vše jsem podle návodu udělal, teď čekám na výsledek. Už se těším.
Bannockový chléb
V mé nové knize se často navrhuje přidat něco do těsta na bannock. Našel jsem, že je to skotské jídlo, ale je populární i v Kanadě.
Potřebujeme 6 šálků mouky, šálek sádla, prášek do pečiva, sůl, 3,5 šálku vody. Vše smícháme, nejdříve mouku a sádlo. Vodu na konec. Vypracujeme těsto. Pak ještě najdeme rozinky nebo rybíz nebo něco takového a zapracujeme to do těsta. Uděláme placky a upečeme je na vymaštěné pánvi na ohni.
Zatím jsem ho nezkoušel.
Smažený jitrocel podruhé
Tetokrát jde o jitrocel větší, ale hodí se asi všechny. Uděláme si těstíčko – nálev z dobré sojovky, škrobu (maizena) a vody. Opékáme na kachním sádle nebo na jakémkoliv jiném oblíbeném tuku. Stačí z jedné strany.
Listy jsou opravdu tuhé. Je to nějakého žvýkání, ale mně to chutnalo a užíval jsem si to.
Kniha
Koupil jsem moc pěknou knihu. Jmenuje se Plané rostliny k jídlu a napsal ji týpek, co cestuje a na svých cestách jí to co najde. Každé rostlině dal 1-5 bodů, podle toho, jak je dobrá. Už trojka je “Chuť špatná až velice špatná, nicméně zasytí”, dvojka je “…kromě průjmu a nutkání na zvracení žádné problémy” a jednička “…se (někdy) projeví průjmem, (někdy) bolestmi hlavy až (někdy) halucinacemi a (někdy) závratí.”
Jinak je kniha přehledná, jsou v ní asi všechny důležité údaje, u každé rostliny je i informace o tom, s čím bychom si ji mohli splést, které části se jedí, jak se sbírají a pár tipů na přípravu. S knihou jsem vyrazil do praxe – na louku. Našel jsem toho hodně jedlého, už jsem si tam nechal nějaké druhy na příště (třeba svízel). To je dobře.
Knihu psal praktik, který ví, co je to hlad. Třeba někde na Bajkalu, stovky kilometrů od nejbližších lidí. Proto uvádí i rostliny ne moc dobré, ale jedlé a rozšířené.
Ještě to zdůrazním zvlášť. Pokud se mnou necháte inspirovat, rozhodně nejezte nic, u čeho si nejste stoprocentně jisti, že to poznáváte. S rostlinami je to jako s houbami, můžete se ošklivě otrávit nebo si třeba odrovnat ledviny.
Knihu doporučuju. Ale ještě si k ní pořídím kvalitní atlas.
Dnešní sběr
Dnes jsme zase vyrazili na byliny. Jana si zaběhala, já jsem získal kopřivy, jitrocel větší, pelyněk a pěknou zásobičku šťovíku. Pelyněk asi vyhodím, neměl jsem s sebou literaturu a tak jsem nevěděl, že ho mám trhat, až se květy rozvinou. Neva, roste ho tam dost a trhá se hodně rychle. Ještě jsem měl zálusk na kokošku pastuší tobolku, ale nevěděl jsem, co se sbírá a kdy. Už to vím – teď, celá.
Večer jsme měli kopřivový špenát. Byl by býval fajn, ale udělal jsem moc zásmažky a tak to bylo málo kopřivové. Recept je stejný jako u špenátu.
Plané rostliny v kuchyni
Nějak jsem se stal rozmazlencem, nic už mi nechutnalo tak jako dřív. Chtělo to nějaký impulz. Ten přišel s knihou Plané rostliny v kuchyni. To je zvláštní, co všechno se dá na louce natrhat a po vhodné úpravě jíst. Asi zde časem budou zejména dva druhy zpráv – naše nové úlovky a recepty.
Bezinkový květ
Ve středu jsme vyrazili na škubovýlet. Jana byla ráda, že mě vytáhne ven, mě se v tom pěkném počasí dost chtělo být venku. Hledali jsme sedmikrásky a květ bezu. Sedmikrásky rostou ve velkém ve stříhaných parcích, ale trhat byliny ve stotisícovém městě mi přijde trochu jako kravina. Za městem je zase vysoká tráva a tam je sedmikrásek málo. Takže jsme nic nenašli.
Bezu je všude mraky. Natrhal jsem ho dost, ale hodně jsem toho musel venku nechat.
Recept – Bezinkový čaj
Dva až čtyři větší květy bezu zalejte litrem až dvěma vody. Nechte hodinu chládnout, pak dejte do termosky hodně ledu a zalejte to nálevem. Tento chlazený nápoj v létě osvěží mysl i tělo. Vařím ho jak v práci, tak doma, nosím ho na výlety. Za chvíli bude kvést lípa, to bude taky fajn.