Štrapáce – doplněno
Od rána začaly štrapáce. Zatím vždy bez následků. Nejdřív mi zatuhla zeď (počítač). To se mi stane tak jednou nebo dvakrát za rok. Vůbec ho nevypínám a dost ho trápím a tak kdo ví, co se tam za tu dobu vždycky stane.
Po naběhnutí mi nefungovala klávesnice. I to se nějak vyřešilo.
Pak jsem jel pro střeva sdíraná. Mulec má zamrzlé dveře u řidiče. Naučil jsem se nastupovat z prava.
Protože nikdo nevystoupil dveřmi od řidiče, nehlásilo to, že jsou světla zapnutá. Nic se nestalo, ale musím si na to dát pozor.
Koupil jsem střeva na 30 až 34 kill klobás a to je happy end – šťastný kanec mé ranní anabáze.
Myslím, že byste měli vědět, že mi dnes zase spadnul walkman a konečně se dolomila ta sponka, co už byla měsíce naprasklá a která umožňuje dát si walkmen za opasek.
Lepší se to, Mulec už je zase pětidvířko a zjistil jsem, že walkman bez té spony v pohodě pásne do kapsy.
Pití
Asitak polovina lidí má snahu přivézt bečku nebo basu piv nebo tak něco. Pivo je podle mě mrhání drahocenným prostorem v žaludku. Při zabíjačce je vhodnější pít kořauku, říká tradice. Nějaké nealko tam snad bude, ale nepočítejte s tím. Čaje, kávy a kapučína tam budou určitě.
Klobásy budou!
K tomu, aby vznikly klobásy, je třeba mít několik věcí, které se neokecají – střívka, hovězí a vepřové maso, udírnu a dřevo. Před chvílí jsem koupil hovězí a tím už máme všechno. Už se olizuju.
Je to zvláštní, když jsem byl mladý, bylo třeba kupovat všechno dopředu. Později, po převratu, jsem měl pocit, že jde v každém okamžiku cokoliv z běžných věcí koupit. Ale poslední dobou mě tato teze občas dost vypekla. Věci prostě někdy dojdou i ve velkých krámech a člověk je pak nahraný. A nasraný.
Takže jsem rád, že v souladu s veškerými očekáváními měli hovězí maso jaké jsem chtěl a kolik jsem ho chtěl.
Počasí
V noci má přisněžit. I ochladit by se mělo. Fajn, toto je zimní radovánka.
Peníze a výslužka.
S penězi je jedna změna, tentokrát bychom se měli podělit o náklady. Takže podle počtu účastníků odhadnu, kolik bych chtěl od každého vybrat. Můj předběžný odhad je, že podíl každého za celou akci bude srovnatelný se třemi picami (už to píšu po novu 
).
Budu moc rád, když se všechno dojí, to by nebylo co řešit. Pokud se náhodou něco nedojí, a já už jsem rezignoval na to, že by každý z nás snědl pět kil masa, přebytky rozdáme formou výslužek. Rád bych dal “podstatnou” výslužku našim hostitelům a určitě moje výslužka taky bude nemalá. I tak myslím, že bude co rozdávat. Klobásy určitě.
Jediné, co mi přijde škoda jen tak rozdat je syrové maso. Lepší kousky typu panenka snad sníme na místě jako steačky, hodně toho taky spotřebujeme na klobásy, jitrnice, tlačenku a podobné známé firmy. A pokud přes to všechno zbyde dost syrového masa a kostí, naložíme to a další týden to vyudíme. Ale uzení tentokrát není primárním cílem.
To je vlastně pěkný podnět na další akci – udělat zabíjačku s cílem vyudit prase. Už to vidím – dvě kýty visí v udírně a mění se v šunku, okolo levitují žebra, bůček si v pozadí spokojeně odkapává…. Aaach.
Co s sebou
Je to stejné jako minule, pokud nenapíšu jinak.
Recept na paprikové klobásy
Hovězí maso přední solené 1,2 kg,
vepřový ořez solený 1,3 kg,
vepřové plecko bez kůže solené 2,5 kg,
voda 0,3 l,
pepř 10 g,
paprika pálivá 25 g,
paprika sladká 20 g,
kmín mletý 10 g,
česnek třený 20 g,
vepřévá střeva sdíraná.
Hovězí protočíme na řezačce pžes desku s otvory 2 mm, přidáme dávku vody s rozmíchaným kořením vyjma papriky a česneku. Mícháním vypracujeme jemnou pojivou hmotu.
Plecko protočíme na řezačce přes desku s otvory 10 mm nebo ho nakrájíme na kostičky 13 x 13 x 13 mm. Ke kostičkám přidáme papriku a česnek a necháme uležet, nejlépe dva dny.
Poté smícháme s pojivem, plníme střeva a udíme po dobu asi osmi hodin.
Klobásy
Dole jsou dva recepty na klobásy. Mím jich víc ale většinou se liší jen málo. Toho množstvé se nelekejte, uděláme toho nějaký násobek. Asitak třínásobek. Snad hnedtak nedojdou.
Recept na valašské klobásy
Vepřový kůže 0,7 kg,
vepřová plec bez kůže 2,5 kg,
vepřový ořez 0,8 kg,
vepřový bok bez kůže 1 kg,
hovězí vývar netučný 0,5 l,
sůl 150 g,
cukr 5 g,
pepř 10 g,
kmín mletý 5 g,
majoránka 1,5 g,
česnek třený 50 g,
vepřévá střeva sdíraná.
Plec a bok nakrájíme na plátky centimetr tlusté, přidáme sůl a cukr a necháme proležet, ideálně 2-3 dny.
Předsolené kůže umeleme nejméně nadvakrát. Proleželé maso protočíme přes desku s otvory 15 mm, přidáme vývar s rozmíchaným kořením, umleté kůže a vše dobře promícháme.
Narážíme do připravených střev a tvoříme klobásy správňácky velké.
Udíme do tmavohnědé barvy asi 8 hodin.
Rámcový plán
Tentokrát půjde o klasickou zabíjačku, proto neplánuju moc vařit i když o hladu nikdo nebude. Klíčové bude užít si tradiční zabíjačkové práce jako jsou paření prasete, míchání krve, krájení masa, vaření zabíjačkového guláše, plnění jitrnic, jezení ovaru, pití panáčků, škvaření sádla, tvorba tlačenky, dochucování prdelačky a podobně. To je klasika na celou sobotu a má pro mě velké kouzlo.
Pátek bude nakupovací, večeřecí a diskuzní. Mělo by se nás sejít víc a vypadá to, že by to mohli být hodně zajímaví lidé.
Sobotní večer se budou připravovat a udit klobásy. To dá spoustu krájení, mletí, míchání a plnění. Kdekdo se těší právě na klobásy a tak jich uděláme hodně, klidně i dvě udírny. To by se udilo až do nedělního odpoledne. Samotné uzení znamená přiložení polena jednou za dvě hodiny, takže pohoda.
V neděli proběhnou společenské aktivity na kterých se domluvíme a na které bude počasí. Já mám rád výlety, jednou se bruslilo, golfové hřiště je za rohem ale nevím, jestli se dá hrát golf i v závějích. I společenských her do místnosti máme spoustu.