Petice
Svátky klidu
Vánoce ani silvestra neslavíme a tak jsou to opravdové svátky klidu. Já si navíc často nestihnu vybrat včas celou dovolenou a tak mě už před svátky vykopnou z práce a mám spousty volného času. Většinou zahájím nebo rozvinu nějaký projekt. Třeba Berkintosh vznikl na konci prosince – to jsem ho ještě, já blázen, programoval.
Letos volný čas investuji jednak do pasívního odpočinku, jednak do seberozvoje (posilovna, angličtina, všeobecný přehled). Také spřádám vizi, taktiku a strategii na cíle, kterých chci dosáhnout v práci – bude to další rok ve znamení razantních změn, jako ten letošní. Už se těším.
Kiva rulez
Anna, Oyunbold, Freddy, Rosemarie, Ibrahim, Bonita, Letecia a Rajaa jsou lidé, kterým jsem půjčil na rozšíření jejich podnikání a kteří už mi část peněz vrátili, přesně podle splátkového kalendáře. Mám z nich dobrý pocit. Navíc vrácené peníze vždy rovnou půjčím někomu dalšímu a zase se mi vylepší nálada.
Pak jsem půjčil dalším osmi lidem, kteří ještě neměli první splátku. I z toho je mi fajn.
A pak je tam jedna paní, co nesplácí. Při nejhorším mě to vyjde na 425 korun. Za to mi ta charita – ti ostatní, kterým jsem pomohl – stojí.
Kiva rulez.
Bukovina středověká
Soused, co ho znáte z tohoto blogu, dnes přišel neohlášen na náš pozemek a vyčerpal svůj septik. Ne do hovnocucu. Dokonce ani do kanálu jako obvykle (kanalizace je bez čističky). Prostě na ulici. Vypadá to u nás jako na Balkáně nebo ve středověku – na návsi smrdí močůvka, rozbitou cestu lemuje močůvka a všichni jsou happy, zalezlí doma a přikládají do kamen cvičky.
Po vesnici volně běhají malí i velcí psi, slepice, kočky… Máme tu obecního blázna, feťáky. Lid dělá vše svépomocí, lepí to jakkoliv. Mnozí mají domácí zvířectvo a jsou soběstační v zelenině a v ovoci. Jen lapkové okolo cest a hradby nám chybějí.
Aby bylo jasno – mě to nevadí. Naopak. Je dobré, když je scenérie práce a domova je úplně jiná. Člověk skvěle relaxuje, když to má z práce domů 11 kilometrů a při tom se přesune (dobře, ne úplně do středověku) o 150 let zpět v čase do dob, kdy byly hnoje i kadibudky na dvorku.
Pro Bukoviňáky: toto nadsázka, jasně že píšu o několika charakteristických týpcích. A až vítr odnese smrad a napadne trocha sněhu na močůvku a na rozmlácenou silnici, zase to tady bude vypadat jako v Evropě na sklonku roku 2009. Bukovina je fajn.
Jak dali pravou svíčkovou do jelit
Líbí se mi pořad Ano, šéfe. Zdeněk Polreich tam hraje roli svědomí, říká to co vidí jen málokdo: že se u nás v restauracích často vaří sračky ze sraček. Vnímal jsem Polreicha jako evangelizátora myšlenky, že kvalita surovin je důležitá a že se skvělé jídlo dá postavit jen na dobrých součástkách.
Včera jsem byl v Interspáru. Ze všech koutů na mě čuměl nadživotní Polreich, loudil ďábelský úsměv a podsouval mi, že na kvalitě surovin záleží. Hned jsem s nadějí vstoupil s tím, že si koupím suroviny na vaření.
Polrajch na mě koukal, když jsem si četl, co je na křehkých krůtích prsech tak křehkého: je tam voda, stabilizátory, dochucovače, snad i škrob… fůj. …Pokračování článku…
Módní prasácká chřipka
Toto téma mi přišlo úchylné a přemedializované, skoro ho nesleduji. Přišel mi dopis o kolegy, kde mě vyzýval abych se přihlásil k hnutí “Občané za zastavení očkování s prosbou.” Takové spolky nemám rád podobně jako prasečí chřipku.
Ale byl tam odkaz na prasecichripka.blog.cz, který mě zaujal a tak jsem si ho pročetl a jsem nadšený, jaká úžasná megapakárna celý ten humbuk okolo chřipky je. Pokud je například co věřit serveru celostnimedicina.cz, pak se tady právě pozvedají prapory tatíčků Adolfa a Josefa a koná se nejmonstróznější pokus na lidech v historii. …Pokračování článku…
Ilegální generální stávka konzumu
Organizace Adbusters je taková militantní protikomerční organizace, ale občas má dobré nápady. Už dvacet let vyhlašují Den Nic Nekupuj. Taky jsem se připojoval, ale prakticky mě to nic nestálo – normálka den. Letos i jim došlo, že by bylo dobré se posunout dál a tak to udělali – vyhlásili generální stávku konzumu.
Kdo se chcete připojit, jako já od úsvitu do soumraku přestaňte používat v rozumné míře nadstandardní výdobytky civilizace. Nechte auto v garáži, vypněte mobil, odpojte se od internetu, nezapínejte počítač. Pokud máte, a vy jistě máte, další zbytné spotřebiče, vypněte i je. A nenakupujte. Zamyslete se v ten den, co už je konzum, pohodlí nebo lenost a pokuste se zamyslet, jestli nejde něco dělat jinak, s menší spotřebou.
Abych nezapomněl, u nás to proběhne v sobotu 28. listopadu.
Veřejný dluh České republiky
Toto už není sranda, kdo trochu umíte počítat, pohrajte si s čísly. Komu čísla nic neříkají, zkuste si alespoň vyřešit jednoduchou slovní úlohu: kolik musí vytřískat stát z vaší rodiny, aby splatil dluh. Napovím, že pokud máte ženu/muže a dvě malé děti, je to skoro půl milionu. A pokud máte rodiče nebo prarodiče (v důchodu), pak za každého přihoďte 120 tisíc. A uvědomte si, že to stát může dostat jedině z těch, kdo vydělávají, takže za své děti a za rodiče to zacálujete asi jen vy. …Pokračování článku…
Co je to za krizi?
Hodně často teď slyším, že je krize a proto se nedá něco dělat dobře nebo dokonce vůbec. Ano, vnímám to jako krizi, ale spíš jako krizi v hlavě nebo v odbornosti.
Lidé byli zvyklí na to, že se malým úsilím měli hodně dobře. Málokdo krachoval, konkurence nízká, tlak na efektivitu nestál za řeč, každý měl na to si koupit slušné auto a dům na hypotéku – vše se dařilo. Nepracovali jen skuteční lúzři.
S krizí to přestalo platit, méně efektivní podniky končí svou činnost, ztrátové části firem se zavírají, zakázek je méně a proto každý musí pečlivě zvažovat, za co utratí peníze. Vyostřila se konkurence a slabší kusy končí. …Pokračování článku…
Prezentace na Macu
Mám Mac. Vždycky když něco prezentuju, najde se někdo, kdo snad ani nesleduje prezentaci a když se mu zdá, že něco dělám jinak, rozuměj hůř, než na Windows, ozve se s hláškou “Nojo Mac.” Když se něco nepovede, zase ta hláška.
Už to tak pozoruji dvacet let, dnes je to míň agresívní než na začátku, ale přesto mě to otravuje. Jednak problémů s použitelností PC je reálně víc než na Macu, ale o to nejde. Hlavně mi přijde smutná ta netolerance – ty jsi jiný, my jsme lepší. Já volbu mám, jsem nad věcí. Ale kdybych neměl, bylo by to na depku.