Ilegální generální stávka konzumu
Organizace Adbusters je taková militantní protikomerční organizace, ale občas má dobré nápady. Už dvacet let vyhlašují Den Nic Nekupuj. Taky jsem se připojoval, ale prakticky mě to nic nestálo – normálka den. Letos i jim došlo, že by bylo dobré se posunout dál a tak to udělali – vyhlásili generální stávku konzumu.
Kdo se chcete připojit, jako já od úsvitu do soumraku přestaňte používat v rozumné míře nadstandardní výdobytky civilizace. Nechte auto v garáži, vypněte mobil, odpojte se od internetu, nezapínejte počítač. Pokud máte, a vy jistě máte, další zbytné spotřebiče, vypněte i je. A nenakupujte. Zamyslete se v ten den, co už je konzum, pohodlí nebo lenost a pokuste se zamyslet, jestli nejde něco dělat jinak, s menší spotřebou.
Abych nezapomněl, u nás to proběhne v sobotu 28. listopadu.
Veřejný dluh České republiky
Toto už není sranda, kdo trochu umíte počítat, pohrajte si s čísly. Komu čísla nic neříkají, zkuste si alespoň vyřešit jednoduchou slovní úlohu: kolik musí vytřískat stát z vaší rodiny, aby splatil dluh. Napovím, že pokud máte ženu/muže a dvě malé děti, je to skoro půl milionu. A pokud máte rodiče nebo prarodiče (v důchodu), pak za každého přihoďte 120 tisíc. A uvědomte si, že to stát může dostat jedině z těch, kdo vydělávají, takže za své děti a za rodiče to zacálujete asi jen vy. …Pokračování článku…
Co je to za krizi?
Hodně často teď slyším, že je krize a proto se nedá něco dělat dobře nebo dokonce vůbec. Ano, vnímám to jako krizi, ale spíš jako krizi v hlavě nebo v odbornosti.
Lidé byli zvyklí na to, že se malým úsilím měli hodně dobře. Málokdo krachoval, konkurence nízká, tlak na efektivitu nestál za řeč, každý měl na to si koupit slušné auto a dům na hypotéku – vše se dařilo. Nepracovali jen skuteční lúzři.
S krizí to přestalo platit, méně efektivní podniky končí svou činnost, ztrátové části firem se zavírají, zakázek je méně a proto každý musí pečlivě zvažovat, za co utratí peníze. Vyostřila se konkurence a slabší kusy končí. …Pokračování článku…
Prezentace na Macu
Mám Mac. Vždycky když něco prezentuju, najde se někdo, kdo snad ani nesleduje prezentaci a když se mu zdá, že něco dělám jinak, rozuměj hůř, než na Windows, ozve se s hláškou “Nojo Mac.” Když se něco nepovede, zase ta hláška.
Už to tak pozoruji dvacet let, dnes je to míň agresívní než na začátku, ale přesto mě to otravuje. Jednak problémů s použitelností PC je reálně víc než na Macu, ale o to nejde. Hlavně mi přijde smutná ta netolerance – ty jsi jiný, my jsme lepší. Já volbu mám, jsem nad věcí. Ale kdybych neměl, bylo by to na depku.
Facebook – první dojmy
Asi před dvěma týdny jsem se přihlásil do facebooku. Ještě jsem ho plně nepochopil asi ale je to strašné. I úžasné.
První dojem je, že je to něco mezi dadou, kubismem a surrealismem, že někdo postříhal lidi na malé kousky a ty pak nafoukal na jednu hromadu.. Je to, jako když člověk vyvrhne a naporcuje čuníka a pak ho vaří do tlačenky. Tu je kousek jater, tady jazyk, tuhle kůže, tamhle ledvina vedle rypáčku… Jen to není maso, ale myšlenky a obrazy.
Ve facebooku vidím velký tvůrčí potenciál. Ale kdo ví co bude. Staňte se mými facebook–kamarády.
Exkurze na jatka
Jako správného kulináře mě samozřejmě zajímá, jak vznikají suroviny. (Taky) Proto dělám zabíjačky – abych věděl jak vzniká maso. A když už maso jím, nechci mít zábrany vlastnoručně zvířata humáním způsobem usmrtit a připravit.
Také bych se už dlouho rád podíval na jatka. Asi to nebude nic veselého a asi se mi tam nebude líbit. Ale vidět bych to chtěl.
Dnes jsem narazil na celkem sugestivní článek – Za sousto masa. Věřím, že není moc přibarvený. Otevřete ho jen v případě, že vás opravdu zajímá, jak to chodí na jatkách. Se závěrem článku nesouhlasím – cesta ven není ta, že lidé přestanou jíst maso, ale ta, že se podstatně zlepší způsob, jak jsou zvířata zabíjena a jak je s nimi obecně nakládáno. Určitě toho lze dosáhnout.
A ještě několik odkazů na úžasnou ženskou co rozumí zvířatům
- http://www.youtube.com/watch?v=Cpggjn_G6NU&feature=related
- http://www.youtube.com/watch?v=EZ1VzDSmsNk&feature=related
- http://www.youtube.com/watch?v=b5cUk9RH6lQ&NR=1
- http://www.youtube.com/watch?v=oA2x2_eAv4w&feature=related
Postupně mi docházelo, že se velmi podobá jedné pacientce, o které psal Oliver Saks v knize Antropoložka na Marsu. A když jsem mezi souvisejícími odkazy našel heslo Autismus, došlo mi, že svět je malý – je to ona:
Free Tibet?
Nikdy jsem se o samostatnost Tibetu nezajímal, nemusím řešit všechny problémy světa, ani na ně nemusím mít názor. Nedávno jsem viděl mapu, kde je Čína a na v ní vyznačený Tibet. Je to obrovské území a velká část Čínského území. Myslel jsem, že je to mnohem, mnohem menší.
Kdybych na problematiku měl mít názor, tak by se mi myšlenka osamostatnění Tibetu zdála jako nesmysl, samostatnost by rozkývala hodně věcí a nemyslím, že by to bylo ku prospěchu věci.
Lidé tady na bohatém severu moc nemají rádi Čínu, mají z ní strach, protože politici příliš rádi poukazují na problémy jinde, aby odvedli od problémů svých. Takže bojovat takhle na dálku za samostatnost Tibetu (vlaječky tam, kde nic nehrozí) někomu může dát pocit, že už dobrý skutek udělal a už nemusí řešit, že soused je prase a topí gumákama a tím celé vesnici smrdí pod nos.
Jak říkám, hnutí Free Tibet moc nerozumím, ale spíš mu nefandím.
Jeden za osmnáct a já bez dvou za dvacet
Naplno souhlasím s filmkem o Twitteru z minulého příspěvku. Ale jsem stejný. Bloguji si tady a píšu komusi, koho ani neznám, co si myslím o různých tématech. Ne že by to úplně nikdo nečetl, stovečka lidí se sem denně mrkne. Ale nijak se mnou nekomunikujete, takže je to stejné, jako bych to říkal do zdi.
Trávím teď u počítače hodně času, mnohem víc, než bych si přál. Chci to radikálně omezit a proto přestanu psát tolik na blog. Zkusím dodržet maximálně jeden příspěvek týdně. Ušetřený čas vložím do jednoho mého projektu.
DigiHit – Euro Can Morava – špatné zkušenosti
Tak jsem se rozhodl, že si koupím GPS navigaci do auta, přišlo mi že ji potřebuji. To je stále pravda.
7. 3. jsem vybral jednu na stránkách DigiHit, objednal, zaplatil.
9. 3. mi přišlo potvrzení objednávky od firmy Euro Can Morava s.r.o., Místecká 258.
11. 3. zboží expedovali.
Po několika dnech GPS přišla, ale vzhledem k tomu, jak měli nepřehledné stránky, se stalo, že jsem si pravděpodobně objednal méně map než jsem chtěl.
Do týdne sem jim ji poslal zpět s tím, že ji vracím bez udání důvodu. Na to je zákon, že když něco koupíte přes internet, můžete to do 14 dní dnů neporušené vrátit a oni vám vrátí peníze.
Peníze dosud nepřišly. Dnes jsem tam volal. Chlapík to nedohledal, bylo slyšet, že se s kýmsi radil a netušili o co jde. Nicméně jsme se domluvili, že mi napíše mail s tím, jak to dopadlo.
Zde je:
S pozdravem
Podpis
Euro Can Morava s.r.o.
…
Omluva? Vysvětlení? … nic.
Pečte na ně, nenakupujte od nich. Jsou marní.
Občas jsem v komatu
To se takhle podívám do kalendáře a je tam začátek měsíce. Mrku znovu a je třicátého.
Nebo přijdu po víkendu do práce a je rovnou čtvrtek. Jak si to mám vysvětlit jinak, než že upadám do komatu? Okolí to nijak nekomentuje, tváří se, že to nepozoruje.